V současné době se vztahuje na soudce Ústavního soudu přestupková imunita. Soudce tedy podléhá pouze kárnému řízení před Ústavním soudem. Eliška Wágnerová předložila návrh na zrušení přestupkové imunity po vzoru změny imunity poslanců a senátorů v roce 2002, ty lze postihnout za přestupky běžným způsobem kromě případů, kdy zažádají o projednání věci komorou v disciplinárním řízení. „Toto řešení lze po čtrnácti letech fungování považovat za osvědčené, a proto ho navrhuji vztáhnout i na soudce Ústavního soudu,“ vyjádřila se Wágnerová. 

Potřeba změny

Důvodem, proč je potřeba změnit zákon o Ústavním soudu a zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich je postavení soudců na úroveň běžných občanů. „Dosavadní právní úprava vytváří nerovnost mezi soudci Ústavního soudu a ostatními občany, když tyto soudce chrání před stíháním za přestupek a neumožňuje uložit soudci za přestupek sankci dle příslušného přestupkového zákona,“ vysvětluje Wágnerová. K projednání návrhu by mělo dojít během měsíce října.

Navrhované řízení

Pokud by soudce Ústavního soudu spáchal přestupek, bylo by ho možné projednat podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ústavní soudce by měl ale možnost zažádat o projednání v kárném řízení, které je popsané v zákoně o Ústavním soudu. Takové opatření by mělo držet v rovnováze princip dělby moci, aby nedošlo k případu, kdy bude soudci jako představiteli soudcovské moci udělen nespravedlivý trest mocí výkonnou. V případě takového postupu však může kárný senát Ústavního soudu přistoupit k udělení správního trestu podle zákona o přestupcích.

Soudci přestupkáři

V minulosti došlo ke 3 případům přestupků soudců Ústavního soudu. Všechny se týkaly dopravních přestupků. Jednalo se o Michaelu Židlickou, Josefa Fialu a Jiřího Nykodýma. Řízení prvních dvou skončilo výtkou, což je dosud nejvyšší možný postih, u Jiřího Nykodýma se přestupek před kárným senátem nakonec neprokázal.

Související