Eurokomisařka Věra Jourová má jasno - prezidentkou být nechce. Její jméno se znovu objevilo v souvislosti s tím, jak svou kandidaturu na Pražský hrad oficiálně potvrdil skladatel Michal Horáček a jak v ulicích vyjádřily 28. října desítky tisíc lidí nesouhlas s tím, jak prezidentský úřad vykonává Miloš Zeman.

"Mám před očima pana prezidenta Masaryka a pana prezidenta Havla. Musím se sama sebe ptát, jestli jsem takto zralá. Spíš se přikláním k tomu, že to tak není," řekla v rozhovoru pro HN.

A dodala ještě další dva důvody, proč to podle ní není dobrý nápad - jednak si to nepřeje její rodina, jednak jí mandát v Evropské komisi končí až na podzim 2019 a má tam spoustu rozdělané práce.

O tom, že by Věra Jourová mohla být, podobně jako třeba ministr obrany Martin Stropnický, kandidátkou hnutí ANO v prezidentských volbách, které proběhnou na přelomu roku 2017 a 2018, opakovaně hovořil Andrej Babiš.

Na adresu Michala Horáčka, který byl zároveň spoluorganizátorem akce na Staroměstském náměstí, nechtěla být Jourová moc konkrétní: "Uvidíme, kdo se další přihlásí... Je tam otázka nějaké morální a osobnostní integrity a všeobecného přehledu. Ve vazbě na něj je i schopnost vykonávat řemeslo politika. A to chce trénink. Třeba kandidáti typu pana Horáčka se s tím budou muset srovnat, protože ono se to pak projevuje i v televizních debatách, které, jak známo, mají největší vliv na výsledek voleb."

Jourová se v nedávných událostech kolem zrušeného vyznamenání pro Jiřího Bradyho a sporů kvůli návštěvě dalajlamy u ministra kultury postavila na stranu Daniela Hermana z KDU-ČSL.

"Dostala jsem dotaz a řekla jsem pravdu. Popsala jsem, co jsem si pamatovala. Zároveň jsem si ale vědoma toho, že pan ministr Zaorálek je teď ve složité situaci. Já to cítím sama. Vždycky když jedu do třetí země mimo Evropskou unii, zjišťuji si velmi bedlivě, jaké tam máme vztahy, jaké máme priority, abych neudělala problém kolegyni Federice Mogheriniové," dodala eurokomisařka.