Katolická církev loni investovala 1,2 miliardy korun s cílem budoucího výnosu. Další miliardu vložila do školství, zdravotnictví, sociální oblasti či péče o památky. Na tiskové konferenci to ve středu uvedli zástupci České biskupské konference (ČBK).

Od státu loni římskokatolická církev dostala 892 milionů korun jako příspěvek na činnost, který se od letošního roku bude každoročně snižovat o pět procent a skončí v roce 2030. Do budoucna tak církev musí právě tuto přibližně miliardu ročně vydělat.

Finanční náhrada vyplácená v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi loni pro všechny diecéze římskokatolické církve činila 1,282 miliardy korun.

Všechny údaje, které ve středu ČBK prezentovala, nezahrnují výdaje řádů a kongregací. Týkají se osmi českých a moravských diecézí.

Výnosy z hospodaření katolické církve byly loni 994 milionů korun, hospodářský výsledek po zdanění byl 108 milionů korun, uvedl ekonomický poradce ČBK Karel Matyska.

Roční splátka finanční náhrady je od roku 2013 každý rok stejná a poslední příspěvek dostane církev v roce 2043. Pro všechny církve, jež se státem podepsaly dohodu, činí celkem asi dvě miliardy.

"Na jednu stranu je to pro nás větší svoboda, na druhou stranu velká zodpovědnost nejen za dnešek, ale i za budoucnost církve, a to nejenom v duchovní oblasti, ale i v hmotném zabezpečení," řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

"Stát přestává financovat provoz církví v souvislosti s restitucemi a my musíme vybudovat svůj systém," dodal.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi platí od roku 2013.

Kromě napravení majetkových křivd má nastolit nový vztah státu a církve, zákon fakticky znamená odluku státu a církve.

Církevní investice směřují do čtyř oblastí - zemědělství a lesnictví, nemovitostí, třetí skupina jsou finanční investice a poslední investice diecézí do vlastních podnikatelských projektů. Těmi jsou třeba regionální projekty jako vlastní minipivovary.

Finančním investicím dominuje Katolický fond, který spravuje ČSOB s dvěma podfondy, růstovým a výnosovým; připravuje se fond nemovitostní. Do podfondů církev investovala téměř 940 milionů korun, ke konci loňského roku bylo investováno 558 milionů. Jejich výnosnost dosahuje nadprůměrných hodnot, uvedli zástupci ČBK.

Výnosnost byla vyšší než čtyři procenta.

Na služby podle svého poslání a na mzdy vložila loni katolická církev 1,3 miliardy, z toho téměř miliarda byly mzdové výdaje. Všechna biskupství zaměstnávají 3147 lidí, z toho je 1721 duchovních. Jejich průměrná měsíční mzda je 18 043 korun. Na společensky prospěšné aktivity, tedy školství, zdravotnictví, sociální podporu či péči o památky, loni dala 1,08 miliardy korun. Z toho nejvíce, asi tři čtvrtě miliardy, šlo na péči o kulturní dědictví.

Římskokatolická církev se stará o 6683 kostelů a kaplí, i po přijetí zákona ale na péči o ně může žádat dotace z veřejných zdrojů.

Na všechny církve, které na to mají nárok, šlo loni ze státního rozpočtu 3,497 miliardy korun přes rozpočet ministerstva kultury, které je má ve své gesci. V tom byla finanční náhrada 2,052 miliardy a příspěvek na činnost církví 1,445 miliardy. Letos je to 3,433 miliardy, v návrhu rozpočtu ministerstva kultury na rok 2017 je 3,367 miliardy.

Podle státního závěrečního účtu za rok 2015 církve loni dostaly z rozpočtu MK ještě 200 milionů na opravy památek, ministerstvo školství uvolnilo 1,375 miliardy pro církevní školy. Ministerstvo práce všem církvím loni poslalo přes 200 milionů, ministerstvo pro místní rozvoj téměř 200 milionů a několik desítek milionů korun dohromady další resorty.

Katolická církev na podporu škol a školských zařízení loni věnovala přes sto milionů korun, zhruba stejnou částku pak do projektů z oblasti zdravotnictví a sociální sféry.

Související