Raději pětkrát umřít než jednou stavět, vnucuje se parafráze jednoho českého přísloví při pohledu na situaci v českém stavebnictví. Zřejmě nepřekvapí to, že mezi lety 2009 a 2013 klesalo přibližně o třicet procent, ale že se z tohoto poklesu ani vzdáleně nevzpamatovalo. A že bez zásahu státu ani nemá šanci na jakýkoliv restart.

Vynechme pro začátek peníze. Ano, stát přestal investovat, objem veřejných zakázek klesl o třetinu, silnice, dálnice i železnice se maximálně flikují a stavebníkům by určitě pomohlo, kdyby s nimi rozpočet počítal. To samé ovšem platí pro naprosto všechny sektory ekonomiky. Navíc nyní peníze jsou a ty, které chybí, přijdou z Evropské unie. Takže tady hlavní problém evidentně není.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?