Podobné výhrady vůči nařízení odposlechů, jaké má v kauze Rath Vrchní soud v Praze, jsem ve své práci ještě nezaznamenal, říká v rozhovoru žalobce Petr Jirát. Jirát je v týmu, který proti rozhodnutí odvolacího soudu připravuje stížnost pro porušení zákona. Ústavní soud soud by reagoval, pokud by byly odposlechy neústavní, myslí si Jirát.

Jak budete reagovat, respektive postupovat proti rozhodnutí vrchního soudu, který rozsudek Krajského soudu v Praze v kauze Davida Ratha zrušil kvůli špatně odůvodněným odposlechům?

K rozhodnutí vrchního soudu se nechci vyjadřovat. Toto rozhodnutí směřuje na Krajský soud v Praze, mě se týká jen velmi okrajově, že tam jako státní zástupce budu opět intervenovat a zastupovat obžalobu.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a ministr spravedlnosti Robert Pelikán už oznámili, že proti rozhodnutí podají stížnost.

Ano, vím o tom. Na vypracování stížnosti pro porušení zákona se podílím.

Proti odposlechům přece pan Rath i ostatní opakovaně protestovali a zabýval se jimi i Ústavní soud, ale ten všechny stížnosti zamítl.

Jen Ústavní soud se těmi odposlechy mnohokrát zabýval, ať již na stížnost doktora Ratha, doktorky Pancové, Kotta i dalších. A to určitě nejméně desetkrát. Je ale pravda, že se zabýval jejich námitkami, které se týkaly pouze místní nepříslušnosti Okresního soudu v Ústí nad Labem, který nařizoval odposlechy. Obžalovaní tehdy tvrdili, že příkazy k odposlechům neměl vydávat Okresní soud v Ústí nad Labem, ale některý z okresních soudů ve Středočeském kraji. Ty stížnosti Ústavní soud mnohokrát odmítl a uvedl, že námitky jsou nelegitimní a že je vše naprosto v pořádku.

Tedy s touto námitkou – že příkazy k odposlechům byly nedostatečně odůvodněny – přišli nově a Ústavní soud se tím, zda žádosti o odposlechy i příkazy k nim měly všechny náležitosti, nezabýval?

Zda se zabýval tím, co nyní řešil vrchní soud – tedy jinými důvody neplatnosti těch odposlechů –, to nevím. Ale každopádně tam ten spis Ústavní soud několikrát měl. A osobně si myslím, že kdyby to bylo neústavní z jiného důvodu, tak by na to taky reagoval.

Senátor a bývalý kriminalista Václav Láska uvedl, že pokud by měl vrchní soud v tomto svém usnesení pravdu, pak by bylo nezákonných 90 procent odposlechů nařízených a provedených v Česku za posledních deset let. Protože to je běžný způsob povolování odposlechů.

S panem senátorem v tomto souhlasím, protože ty důvody, pro které by měly být odposlechy neplatné, ještě nikdy v minulosti žádný soud takto formalisticky nestanovil. A spousta věcí na základě takto formulovaných příkazů byla odsouzena a prošla i vrchním i Nejvyšším soudem. Ale to usnesení vrchního soudu je pravomocné a je povinností soudu se jím řídit. Budeme se ale samozřejmě snažit vše zvrátit stížností proti porušení zákona.