Náplň i způsob manažerské práce prošly za posledních několik let velkými změnami. Je ale jedna věc, která se moc nemění − ve vedení firem chybí větší počet žen. Mezinárodní studie Ženy na pracovišti 2016 od konzultantské společnosti LeanIn.Org a McKinsey & Co. zkoumala 132 globálních společností, v nichž pracuje přes čtyři a půl milionu lidí. Poukázala na to, že muži a ženy sice chodí do stejné firmy, pracují bok po boku, ale tím veškerá podobnost jejich kariér končí. Když jde o povyšování, jako by šlo o zkušenost ze dvou úplně jiných světů.

Dvě barvy kariéry: jeho a její

Muži jsou podle této studie automaticky povyšováni častěji než ženy. Na startu kariéry jsou síly celkem vyrovnané. Pracovní síla je na nejnižších manažerských pozicích zastoupena 46 procenty žen a 54 procenty mužů. Ovšem s každým dalším stupínkem ve firemní hierarchii žen ubývá. Na úplném vrcholu, tedy v topmanagementu firem, je žen jen 19 procent. Podle závěrů studie je důvodem, že muži jsou více zviditelňováni, dostávají víc šancí, aby získali ostruhy v manažerských pozicích. Ženy dostudují vysoké školy, složí doktoráty, ale pár let po nástupu do zaměstnání zapadnou v řadových pozicích. A příčinou není jen jejich mateřství. Zvrátit tento trend se pokouší zatím hlavně mezinárodní korporace. Přesto se leadership žen v byznysu uplatňuje pomalu a nedostatečně.

Magazín Top ženy Česka 2016

Úspěch, charisma a inspirace v jednom magazínu.

Čtěte o nejúspěšnějších ženách Česka.

Pro objednání magazínu přímo domů odešlete SMS ve tvaru:

ZENY JMENO PRIJMENI ULICE C.P. OBEC PSC

na číslo 902 11 nebo objednávejte on-line na ihned.cz/topzeny2016

Cena je 89 Kč vč. DPH.

Průkopnicí většího zastoupení žen ve firmách je dlouhodobě Vera Budway Strobachová, která působí ve Vídni v centrále skupiny Erste jako manažerka diverzity. Vzpomíná na dobu před osmi lety, když v Česku začala v České spořitelně hovořit o tom, že je třeba se zabývat podporou žen a rovnými šancemi. "Slýchala jsem komentáře, že jsou to experimenty z Ameriky a v Česku nechceme feminismus."

Předsudky a společenské stereotypy tedy stále přispívají k tomu, že se ženy do vrcholových řídicích pozic nedostávají. Přitom manažerky mohou přinést do byznysu jiný pohled při řešení řady problémů. Ženy mají i přirozenou schopnost se dobře starat o týmy a zákazníky. Situaci mají složitější v tom, jak skloubit práci s rodinou.

Růst žen ve vrcholových pozicích je pomalý

Desetiletí se sice tvrdí, že vrcholový management prochází feminizací. Výsledkem ale pořád je, že v Česku je podle společnosti Deloitte na vrcholových řídicích pozicích ve firmách ze žebříčku Czech Top 100 pouze 6,7 procenta žen. Takovým tempem se genderové rovnosti v exekutivě dosáhne v roce 2097.

Například zastoupení žen v politice sleduje nezisková organizace Fórum 50 %. Vydala publikaci Sólo pro soprán s rozhovory s českými političkami. Podíl žen se podle dat ve vrcholové politice snižuje. "Pořád nenastala doba, kdy by společnost pochopila, že promarňuje kapitál, který v ženách je, a že musí ženy podpořit," myslí si Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu. Podle političek neobstojí argument, že ženy o angažmá v politice nestojí. Podle jejich zkušeností jsou zařazovány na kandidátkách na nevolitelná místa.

Ženám však stále chybí potřebné sebevědomí na vykonávání vrcholové pozice. Muži o svých schopnostech nepochybují. Poslankyně Jana Fischerová říká: "Když je nějaká pozice ve firmě nebo v politice nabídnuta muži, okamžitě odpoví: Beru to! Když je ale to samé nabídnuto ženě, přemýšlí, zvažuje pro a proti."

Příčiny nerovnosti

Leadershipu žen se dlouhodobě věnuje psycholog Peter Ulčin. Pracuje ve společnosti Executive & Business Consulting v Londýně. Vede výzkum o ženách na vrcholových pozicích. "Největší a nejnepříjemnější diskriminaci zažívají ženy od žen samotných. Toto zjištění se může zdát překvapivé, protože od mužů se určitá forma diskriminace dá očekávat, ale od žen? Přesto je tomu tak," potvrzuje. Ulčin hovoří i o jevech, kterým se říká skleněný strop a skleněný útes. První je jakási neviditelná bariéra vytvořená muži, která ženám brání dosáhnout vrcholové řídicí pozice. Skleněný útes znamená, že jsou ženě nabídnuty riskantní pozice, když se firmě nedaří. Jedna respondentka výzkumu popsala svou zkušenost: "Výsledky v minulém roce nebyly ve firmě dobré jako předtím… Myslím si, že si chtěli koupit mé jméno, aby přitáhli klientelu. Domnívali se, že když mi budou dávat velký plat, budu zticha."

Další příčinou, proč jsou ženy diskriminovány, je podle psychologů komplex popelky. Tímto chováním ženy vytvářejí tlak, že muž je ten, kdo se má o ně postarat. Samy tak posilují genderové stereotypy. Občas se v managementu objeví "včelí královna". Je to žena, která se vypracovala na svou pozici, ale svým nástupkyním nic nedaruje. Nechce být na své pozici ohrožena jinou ženou. Ženy samy uvádějí, že je často znevýhodňuje i to, že nemají čas na neformální setkání jako muži, nepatří do mužských klubů.

Jak pomoci ženám uplatnit talent

Motivovat ženy k tomu, aby stály o povýšení, je podle personalistů nejvhodnější na organizační úrovni ve firmě. Zaměstnavatelé mohou například ženám vytvořit flexibilnější podmínky pro práci a více se zaměřit na přípravu žen na manažerské pozice. V praxi se osvědčuje zavést mentoring. Třeba společnost innogy Česká republika (dříve RWE) pracuje i na dlouhodobých opatřeních v oblasti genderově vyrovnaného náboru. Accenture Central Europe zase pořádá pravidelná setkání pro rodiče. Plzeňský Prazdroj poskytuje školkovné. Firmám se tyto podpůrné aktivity z dlouhodobého hlediska vyplatí.

Výzkumy totiž ukazují, že přítomnost žen na vrcholových řídicích pozicích, ať už ve státním, nebo soukromém sektoru, se vyplácí. Například profesor Roy Adler z Pepperdine University v kalifornském Malibu po 19 let sbíral data z 215 firem ze žebříčku Fortune 500. A zjistil, že 25 společností s nejvyšším zastoupením žen bylo ziskovějších, než byl průměr. O 18 procent, když porovnával zisk vzhledem k výši aktiv firmy, o 34 procent, když šlo o podíl zisku na tržbách, a dokonce o 69 procent, pokud bral v potaz výši zisku vzhledem k vlastnímu kapitálu firem.