Přesvědčit odborníky, například právníky nebo ajťáky, aby šli pracovat pro státní správu místo do soukromé sféry, kde by si vydělali výrazně víc, měly státní úřady vždycky. Situaci však ještě více zkomplikoval služební zákon účinný od července 2015.

„Zkuste přijmout vysokoškoláka s deseti lety praxe s nástupním platem 20 tisíc. A ještě mu řeknete, že nejméně tři měsíce, ale spíš déle, bude muset částečně žít z úspor," popsal již dříve náměstek Robert Baxa z ministerstva práce. Úřadům mohl v lákání specialistů pomoci náborový příspěvek. Úřady nakonec ale tento nástroj k dispozici mít nebudou.

Do služebního zákona ho chtělo prosadit ministerstvo vnitra. "V případech, kdy se ani napotřetí nepodařilo nikoho získat, by se s novým výběrovým řízením vyhlásil náborový příspěvek," popsal náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.

100 tisíc

Tolik mohli dostat státní úředníci nastupující na pozici, kterou se podařilo obsadit až napočtvrté.

V soukromé sféře je náborový příspěvek poměrně oblíbeným nástrojem, jak přitáhnout pracovní sílu. Například záchranná služba Ústeckého kraje lékaři při nástupu nabízí 200 tisíc korun.

Ve státní správě to však ani nadále možné nebude. Postráneckého návrh neprošel přes poslanecké výbory a mezi úpravami služebního zákona, o nichž bude sněmovna hlasovat v únoru, se tak vůbec neobjeví.

Co by se mělo změnit

Výjimka ze vzdělání

Zkušení referenti státních úřadů by mohli zůstat ve služebním poměru i bez maturity. Senát navrhl udělit výjimku ze vzdělání referentům nad 50 let s nejméně dvacetiletou praxí. Ostatní referenti by měli mít šanci si v příštích pěti letech maturitu dodělat. Pokud výjimka neprojde, přijde státní správa po letošním 1. červenci až o 600 lidí.

Posudkoví lékaři

Ve státní správě nemohou podle služebního zákona pracovat lidé nad 70 let. To by letos mohlo výrazně prohloubit stávající nedostatek posudkových lékařů. Poslanci budou hlasovat o výjimce, která by odchod sedmdesátiletých lékařů posunula o pět let.

Zdravotní způsobilost

Uchazeči o pozici ve státní správě by měli nově dokládat zdravotní způsobilost pouze při přijetí, nikoliv už při výběrovém řízení.

Předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD), který vyškrtnutí náborového příspěvku z novely navrhl, se domnívá, že se nový nástroj mohl zneužívat. "Bohužel nelze vyloučit to, že by například ten, kdo rozhoduje o výběrovém řízení, třikrát za sebou záměrně nevybral uchazeče pro údajnou nevhodnost, následně by vypsal náborový příspěvek a získal by ho ten, který se přihlásí do čtvrtého řízení," popisuje Tejc.

"Já osobně si to nemyslím, ale chápu, že diskuse o náborových příspěvcích v celém veřejném sektoru je zatím spíše na počátku," reaguje Postránecký s tím, že pokud by nábor odborníků na úřadech i nadále vázl, pokusil by se poslance přesvědčit znovu.

Nebude to však mít jednoduché. Například Tejc se nebojí jenom zneužívání. Náborové příspěvky podle něj do státní správy prostě nepatří a není správné, když se člověk "upíše" státu za 100 tisíc.

"Myslím, že to je přesně ta špatná motivace, kterou bychom v lidech povzbuzovali," dodává Tejc s tím, že řešením by měla být spíš výše platu.

Vláda loni v září schválila nařízení, které odborníkům ve státní správě umožňuje zvýšit platové tarify až dvojnásobně. Zrušit by se navíc mělo stávající pravidlo, že dokud nový zaměstnanec nesloží úřednickou zkoušku, pracuje za minimální plat. A to i když má dlouholetou praxi v oboru.


 

Z úvodu textu jsme odstranili citaci ředitelky pražského magistrátu Martiny Děvěrové, která popisovala komplikace s nabíráním nových úředníků. Magistrát hlavního města pod služební zákon nepatří. Za chybu se omlouváme.

Související