Přesvědčení o tom, že Češi neumí smlouvat, je rozšířené už po generace. Ve srovnání s orientálními prodavači jsme jistě amatéři, možná si ani neumíme říct o množstevní slevu, když tomu logika velkého nákupu odpovídá a třeba Američan by to udělal. Ale i tak už jsme se skoro za tři desetiletí kapitalismu mnohému naučili, případně byli nuceni se naučit.

Obvykle se do vážného, nikoliv jen dovolenkově-rekreačního vyjednávání o ceně běžného zboží a služeb lidé pouští až ve chvíli, kdy mají nepříjemný pocit, že jsou za kavku určenou k drsnému oškubání. Je tak vlastně docela logické, že nejvíc se rozšířilo smlouvání v oborech, kde vládne slabá konkurence. Zatímco prodejce sezonního zboží ví, že buď půjde s cenou sám od sebe dolů, nebo své zásoby může vyhodit a vy si nakoupíte jinde, v oboru ovládaném pár hráči, kteří své kroky možná dokonce koordinují, je situace velmi, velmi odlišná.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?