Angela Merkelová se měla dnes poprvé tváří v tvář setkat s Donaldem Trumpem. Schůzka německé kancléřky s americkým prezidentem v Bílém domě byla ale kvůli počasí o několik dnů odložena. Symbolicky to ilustruje potíže, do kterých se vztahy mezi USA a Německem (a EU) dostaly. Merkelová je velkou zastánkyní euro-amerického spojenectví i společných hodnot, Trump obojí opakovaně zpochybnil. Merkelová ale zároveň reprezentuje Evropu, která už za několik měsíců může vypadat podstatně jinak. Více "trumpovsky".

Jednou z tváří této "nové" Evropy je Marine Le Penová, vůdkyně francouzské Národní fronty a favoritka prvního kola dubnových prezidentských voleb. Srší sebevědomím, je uvolněná, občas zavtipkuje. A je také velmi energická a rázná, jak ukázala při rozhovoru s HN a několika dalšími evropskými médii. "Francie je kvůli Evropské unii jako letadlo řízené autopilotem, řídící věž je v Bruselu. Já ale chci, abychom nad vlastní zemí převzali manuální řízení," prohlašuje žena, která se − s odkazem na britský odchod z EU − označuje za "madame Frexit".

Prvním letošním testem síly protievropských populistů ale budou zítřejší volby v Nizozemsku. Po vítězství tu sahá Le Penové velký spojenec Geert Wilders, který je v mnoha ohledech ještě radikálnější než ona. Wilders má podle průzkumů zhruba stejnou podporu jako liberálové současného premiéra Marka Rutteho.

Frexit
Kandidátka na úřad francouzského prezidenta Marine Le Penová plánuje, že pokud uspěje ve volbách, tak do šesti měsíců vypíše referendum o setrvání v Evropské unii.
jarvis_58c6d083498e7055002440e0.jpeg

Všechny hlavní politické strany ale, na rozdíl od minulosti, spolupráci s Wildersovou Stranou pro svobodu vyloučily. Momentálně se tak zdá, že se Wilders do příští vlády nedostane. Pro situaci v Evropě to ale nemusí být podstatné. "Pokud Wilders vyhraje volby, bude to reálná vzpruha i pro Le Penovou," řekla HN Maria Demertzisová, zástupkyně ředitele bruselského think-tanku Bruegel. Pokud by Wilders zvítězil, příznivci radikálů po celé Evropě by viděli, že se svou politickou orientací nejsou osamoceni. Hlas populistům by pak mohli dát i ti, kteří se za to dnes stydí.

Hned několikero letošních voleb proto může mít dopad daleko za hranicemi země, ve které se budou konat. "Vůbec poprvé jsou francouzské prezidentské volby celosvětovou událostí. Pokud by Le Penová vyhrála, zpochybní to existenci Evropské unie i eura coby světové měny," domnívá se Dominique Reynié, ředitel pařížského think-tanku Fondapol.

Le Penová se zatím nikdy nedostala Elysejskému paláci, sídlu francouzských prezidentů, tak blízko jako nyní. V prvním kole, které se koná 23. dubna, by měla podle průzkumů nasbírat nejvíce hlasů.

Pro druhé kolo už její vyhlídky nejsou tak optimistické, ani to však nemusí nástup populistů zastavit. V celé řadě evropských zemí posilují strany, které zpochybňují základní stavební kameny bezpečnostního a ekonomického uspořádání, o které se Evropa včetně Česka opírá: Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. "Tento liberální řád je terčem útoku," napsal Mauro Guillén z Pensylvánské univerzity. Navíc na podzim se nacionalistická pravice − Alternativa pro Německo − nejspíš dostane i do německého Spolkového sněmu, vůbec poprvé od skončení druhé světové války. Přestože v posledních měsících mírně oslabila.

I kdyby se radikálové letos v žádné evropské zemi k moci nedostali, nárůst jejich podpory bude výrazně posilovat všeobecnou nejistotu. A ke zklidnění nepřispívá ani nepředvídatelná politika nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.