Představte si, že dostanete nabídku: můžete nahlédnout do své budoucnosti. Pět minut budete sledovat sami sebe přesně za deset let. Víte dvě věci. Zaprvé: to, co uvidíte, je skutečná budoucnost. Stane se to, bez ohledu na to, zda se to dozvíte či cokoliv do té doby uděláte.

Zadruhé: za deset let budete ještě naživu, takže odpadá ta hlavní neznámá, zda nějakou budoucnost vůbec máte.

A teď ta otázka. Můžete si vybrat, jakých pět minut to bude. Může to být v pondělí ráno, ve středu v poledne nebo o víkendu večer. Kdykoliv chcete. Ale zároveň platí, že uvidíte jen přesně těchhle pět minut. Ani o minutu víc nebo míň. A druhou šanci nedostanete. Jakých pět minut si vyberete?

Moje odpověď: asi v sobotu ráno, řekněme v osm. Je to čas, kdy se dá s největší pravděpodobností očekávat, že budu někde poblíž lidí, které mám rád. Že neprožiju "svých pět minut v budoucnosti" někde v přecpané tramvaji, v poloprázdném baru, práci či kanceláři. I když ani to se nedá vyloučit. A nedá se vyloučit ani to, že někdo by tyto možnosti uvítal. Nebo nějaké úplně jiné.

Kouzlo otázky je v tom, že vás bude bavit na ni hledat odpověď. Alespoň většinu lidí to baví. A že se už při přemýšlení o ní sami o sobě možná dozvíte i to, co jste nevěděli. Ani nemluvě o tom, když vám odpověď dají druzí. Blízcí, kamarádi. A vy se budete ptát, proč zrovna takhle, a ne jinak a jestli jste si jisti tímhle, a ne tamtím. Věřte, vyzkoušeno za vás.

V roce 2003 napsal americký spisovatel Chuck Klosterman knihu Sex, drogy a čokoládové čočky s podtitulem Manifest nízké kultury. Byla v ní kapitola tvořená výhradně otázkami. Jmenovala se "23 otázek, které dávám každému, koho potkám, abych se mohl rozhodnout, jestli ho budu mít opravdu rád".

Dvě nebo tři otázky na této straně jsou z tohoto seznamu převzaté, pár dalších inspirovaných.

Už dřív jsem v jiném textu a v jiných souvislostech napsal, že žijeme v době, kdy umět klást otázky je těžší a zajímavější než mít na ně odpovědi. Nejlepší otázky jsou ty, na něž odpovědi nenajdete ani na Googlu.

Tady jsou:

otazky

(Inspirováno knihou Sex, Drugs, and Cocoa Puffs: A Low Culture Manifesto, Chuck Klosterman, nakladatelství Scribner, 2003), milos.cermak@economia.cz