Palestinské islamistické hnutí Hamás už výslovně nevyzývá ke zničení Izraele a nechce jeho území pro Palestince. V pondělí poprvé od svého založení odsouhlasilo změnu svého základního politického programu, který přijalo v roce 1988.

Nyní je Hamás oficiálně pro ustavení palestinského státu v hranicích před válkou s Izralem v roce 1967. Tedy na území Gazy, Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma. Nikoliv na území od Jordánu po Středozemní moře, tedy včetně území současného Izraele. Hamás už také oficiálně nezmiňuje to, že je odnoží islamistického Muslimského bratrstva. Hamás je v USA a v EU na seznamu teroristických organizací.

Změna základního politického dokumentu má Hamásu zajistit podporu arabských zemí s převahou většinové sunnitské větve islámu. Například Egypta, Saúdské Arábie či Kataru. Tyto země se ale obávají, že Blízký východ ovládne teokratický Írán, kde vládne menšinová šíitská odnož islámu. V obavě před rostoucí mocí Teheránu se přitom stále více smiřují s Izraelem. A Hamás jim jednání s Tel Avivem komplikuje. Hamás byl ale historicky závislý na penězích ze zemí Perského zálivu.

Další komplikací byla vazba Hamásu na Muslimské bratrstvo. V Egyptě vládne prezident Abd al-Fattáh as-Sísí, který se dostal k moci po svržení předchozího prezidenta, zástupce Muslimského bratrstva Muhammada Mursího, v roce 2013. As-Sísí bojuje v Egyptě s islamistickými radikály, z nichž část pochází původně z Muslimského bratrstva, a tato organizace je nyní v zemi zakázána a je označována za teroristickou skupinu.

Hamás se snaží uklidnit Egypt, že nemá spojení s tamními radikály a neusiluje o svržení as-Sísího. Hamás ovládá palestinské Pásmo Gazy, které má společnou hranici s Egyptem. Hranice je ale nyní téměř uzavřena a Hamás by byl rád, kdyby ji Egypt otevřel. Gaza totiž už hraničí jen s Izraelem a Izrael dovoluje velmi omezený dovoz zboží do této enklávy.

Hamás se zároveň snaží přitáhnout do svých řad i umírněnější Palestince a chce se na mezinárodním fóru prezentovat jako zástupce všech Palestinců, nejen těch toužících po palestinské státu se silným vlivem politického islámu. Rád by rozšířil svůj vliv i na Západní břeh Jordánu, který ovládá znepřátelené palestinské hnutí Fatah. Mahmúdu Abbásovi, zástupci Fatahu a prezidentovi palestinské autonomie na Západním břehu Jordánu, je už 82 let a Hamás se chce zřejmě zapojit do boje o jeho nástupnictví.

Navíc Abbás se má zítra setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Abbás se chce představit jako jediný legitimní zástupce všech Palestinců, a to i těch z Pásma Gazy, a zřejmě požádat Trumpa mimo jiné o mezinárodní podporu v tlaku na Hámas. Palestinská autonomie totiž přestala platit účty za dodávky elektřiny do Gazy a výpadky dodávek mají dostat Hamás pod tlak. Jenže teď chce Hamás Abbáse připravit o argument, že hnutí neuznává právo Izraele na existenci a že tlak na obyvatele Gazy je oprávněný.

Hamás se ovšem vzdal své snahy zničit Izrael jen do jisté míry. Neuznal mírové dohody mezi Izraelci a Palestinci z Osla, neuznal výslovně právo Izraele na existenci, i když někteří komentátoři si změnu jeho politického programu tak vykládají, a navíc si klade pro Tel Aviv nepřijatelné mírové podmínky. Jednou z nich je návrat všech palestinských uprchlíků i jejich potomků do jejich domovů, což by se mělo týkat i těch, kteří uprchli během první izraelsko-palestinské války v roce 1948. Něco takového je pro Izrael nepřijatelné, protože by to změnilo národnostní strukturu země, a navíc by to vyvolalo problémy s vracením palestinského majetku.

Představitelé Hamásu také vyzývají k pokračujícímu boji proti "sionistické okupaci" a i v novém dokumentu Hamásu se píše, že změna programu "neznamená uznání sionistické entity". Radikálové tak označují Izrael. Podle Davida Keyese, mluvčího izraelského premiéra, se Hamás snaží změnou svého politického programu jen "ošálit svět" a ve skutečnosti zůstává stále stejným teroristickým hnutím napadajícím izraelské civilisty.