Nejlepší investice je investice do bytu. A nejlepší ještě nějaký čas podle všeho pro mnohé bude, i když ceny bytů v Česku rostou i o deset procent ročně. Po několika letech zamrzlého nemovitostního trhu se zdá, že nákup garsonky kdesi v novém projektu v polích je ternem, kvůli němuž stojí za to se zadlužit do konce života.

Varování, že všechno má svoji cenu, že nemovitost není z hlediska výnosů žádný zázrak, že i tento trh zná svoje vzestupy a pády, nepomáhají. Úrokové sazby jsou nízko a ještě nějakou dobu budou, přestože guvernér ČNB Jiří Rusnok po prvním měnovém jednání po uvolnění kurzu koruny uvedl, že prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a následně i příští rok. Hypoteční sazby sice vzrostly nad dvě procenta, kde byly naposledy vloni v únoru, nicméně vysoký konkurenční boj mezi bankami rychlým skokům v ceně půjček nenasvědčuje.

Rekordnímu počtu Čechů končí fixace hypoték, banky se poperou o 300 tisíc klientů

Jediné, co může lehce ochladit nemovitostní horečku, je zpřísnění podmínek pro získání hypotéky, o které usiluje Česká národní banka. To bude ovšem zábrana zvenku – nikoliv omezení poptávky kvůli tomu, že by si lidé mysleli, že nákup nemovitosti nemá cenu z hlediska budoucnosti.

Chceme být jako Němci, ale myslíme jako Řekové

Ve skutečnosti jsou Češi v oblasti vlastnictví nemovitostí myšlenkově blíž například k Řekům, Italům a Španělům než třeba Němcům, Švýcarům či Rakušanům.

Na otázku, proč bydlet ve vlastním, mají jižní národy jasnou odpověď:

Vlastní měna nebyla nikdy stabilní. Když přišlo euro, přišla i stabilita a s ní i nízké úrokové sazby. Jenže stabilita nemusí trvat věčně (jak průběžně potvrzuje historie), takže je nutné nízkých úroků využít. Ve Španělsku tak v rámci bytového boomu vznikla sídliště, jež nyní obývají pouze duchové a krysy. Prasknutí nemovitostní bubliny a sanace bank státem vedly ke vzniku dluhu, který je větší než celá ekonomika.

Inflace byla vždy rychlejší než zhodnocení úspor. Vlastnictví bytu je způsobem, jak vhodně uložit peníze, a to i když výnos z nájemného nepokryje ani inflaci (průměrný nominální – tedy před zdaněním - výnos z bytu je nyní podle serveru numbeo.com v Barceloně je 4,01 %, v Athénách 4,31 % a v Římě 2,2 % ).