Nejlepší investice je investice do bytu. A nejlepší ještě nějaký čas podle všeho pro mnohé bude, i když ceny bytů v Česku rostou i o deset procent ročně. Po několika letech zamrzlého nemovitostního trhu se zdá, že nákup garsonky kdesi v novém projektu v polích je ternem, kvůli němuž stojí za to se zadlužit do konce života.

Varování, že všechno má svoji cenu, že nemovitost není z hlediska výnosů žádný zázrak, že i tento trh zná svoje vzestupy a pády, nepomáhají. Úrokové sazby jsou nízko a ještě nějakou dobu budou, přestože guvernér ČNB Jiří Rusnok po prvním měnovém jednání po uvolnění kurzu koruny uvedl, že prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a následně i příští rok. Hypoteční sazby sice vzrostly nad dvě procenta, kde byly naposledy vloni v únoru, nicméně vysoký konkurenční boj mezi bankami rychlým skokům v ceně půjček nenasvědčuje.

Rekordnímu počtu Čechů končí fixace hypoték, banky se poperou o 300 tisíc klientů

Jediné, co může lehce ochladit nemovitostní horečku, je zpřísnění podmínek pro získání hypotéky, o které usiluje Česká národní banka. To bude ovšem zábrana zvenku – nikoliv omezení poptávky kvůli tomu, že by si lidé mysleli, že nákup nemovitosti nemá cenu z hlediska budoucnosti.

Chceme být jako Němci, ale myslíme jako Řekové

Ve skutečnosti jsou Češi v oblasti vlastnictví nemovitostí myšlenkově blíž například k Řekům, Italům a Španělům než třeba Němcům, Švýcarům či Rakušanům.

Na otázku, proč bydlet ve vlastním, mají jižní národy jasnou odpověď:

Vlastní měna nebyla nikdy stabilní. Když přišlo euro, přišla i stabilita a s ní i nízké úrokové sazby. Jenže stabilita nemusí trvat věčně (jak průběžně potvrzuje historie), takže je nutné nízkých úroků využít. Ve Španělsku tak v rámci bytového boomu vznikla sídliště, jež nyní obývají pouze duchové a krysy. Prasknutí nemovitostní bubliny a sanace bank státem vedly ke vzniku dluhu, který je větší než celá ekonomika.

Inflace byla vždy rychlejší než zhodnocení úspor. Vlastnictví bytu je způsobem, jak vhodně uložit peníze, a to i když výnos z nájemného nepokryje ani inflaci (průměrný nominální – tedy před zdaněním - výnos z bytu je nyní podle serveru numbeo.com v Barceloně je 4,01 %, v Athénách 4,31 % a v Římě 2,2 % ).

Zatím jste si přečetli 50 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru