Kontrola pomáhá nastavovat zrcadlo těm, kteří rozhodují o praktickém využití státních a evropských finančních zdrojů či o efektivním nakládání s veřejným majetkem. Jednotlivé politiky a systém jejich fungování je dnes možné kontrolovat nejen prostřednictvím interních kontrolních útvarů, ale nezpochybnitelné je i to, že bez existence nezávislé externí kontroly by to byla jen hra na vlastním písečku. I proto mají moderní demokratické společnosti vybudován systém kontroly, kterou vykonávají národní autority v oblasti kontroly - nezávislé kontrolní instituce. Působnost a postavení těchto institucí bývá definováno v nejvyšších zákonech, ústavách té které země a odpovědnost za naplňování svěřených pravomocí přebírají poslanci zákonodárných sborů.

Podobně jako na Slovensku, tak i v České republice je externí kontrola svěřena do rukou nejvyššího kontrolního úřadu. Navzdory mnoha podobnostem při přípravě výkonu kontroly, je zásadní rozdíl mezi oběma zeměmi v praktické působnosti úřadů. Na Slovensku totiž mohou kontroloři od roku 2006 prověřovat nejen zákonnost, ale i nastavení procesů z hlediska efektivnosti a účelnosti využití zdrojů nejen u státních institucí, ale i u důležitých podniků s majetkovou účastí státu nebo v subjektech místní regionální veřejné správy. To znamená, že po změně Ústavy SR, které předcházela širší společenská diskuse, mohou kontroloři vstoupit i na půdu obecního či městského úřadu. Tato úprava v samosprávě jde přitom ruku v ruce s vnitřním systémem kontroly, který primárně vykonávají místní zastupitelé v úzké součinnosti s kontrolorem obce či města.

Při pohledu na základní čísla můžeme konstatovat, že rozšířením působnosti NKÚ se zvýšil i počet subjektů, které může nejvyšší slovenská kontrolní instituce kontrolovat, o skoro sedm tisíc. Jde tedy o téměř tři tisíce subjektů místní samosprávy, osm samosprávných krajů a téměř čtyři tisíce právnických osob, které jsou zřízeny samosprávou nebo mají města v podnicích majetkovou účast. Z hlediska objemu kontroly veřejných financí mluvíme o částce, která se dostává nad úroveň 160 miliard eur. Za deset let od spuštění kontrol v místní samosprávě provedl kontrolní úřad bezmála 200 kontrolních akcí. Během nich prověřil více než 1800 subjektů a na základě kontrolních zjištění doporučil přijmout skoro 15 tisíc opatření. V rámci ročního plánu kontrolních akcí zaměřených na hospodaření měst se zkontrolovaný objem financí pohybuje v průměru na úrovni 350 milionů eur, přičemž samospráva ročně nakládá s téměř 1,5 miliardami eur.

Jedním z nejvýznamnějších důvodů rozšíření kontrolní působnosti úřadu na samosprávy byla reforma veřejné správy a nový systém jejího financování. Přenos těchto významných kompetencí ze státu na obecní úřady musel proběhnout současně s jejich dostatečným finančním krytím. Je tedy pochopitelné, že společnost se tedy nemohla zbavit odpovědnosti za efektivní fungování veřejné správy i za transparentní nakládání s veřejnými financemi. Deset let zkušeností z kontroly samospráv je prozatím vnímáno velmi pozitivně – a to nejen samotnými starosty, primátory, ale i členy zastupitelstev či největší stavovskou organizací ve slovenské společnosti - Sdružením měst a obcí Slovenska. Kontroly s sebou totiž přinesly mnoho příkladů dobré praxe v oblasti provádění hospodářských operací z veřejných i evropských zdrojů. A to například při nastavování spolehlivého vnitřního kontrolního systému, při řízení lidských zdrojů, ale i při metodické pomoci související s efektivním využíváním majetku či prevencí v oblasti účetnictví.

Autor je generální ředitel Kanceláře předsedy slovenského NKÚ SROV