Na schůzku přišel o půl hodiny později, trochu zpocený. Proti němu se posadilo několik japonských manažerů. Neubránil se zvláštnímu dojmu: "Vždyť ještě před pár lety to byli naši úhlavní nepřátelé!" Pak se na ně podíval ještě jednou, většinou to byli mladší muži, draví, s chutí dělat byznys. "Pro ně je to už uzavřené téma," řekl si. Měl v úmyslu udělat dojem a působit seriózně, uctivě, netlačit moc na pilu. "Gentlemani, dovolte, abych…," chtěl se čtyřiadvacetiletý Phil Knight představit předákům firmy Onitsuka.

Ani to nestihl dopovědět. "Pane Knighte, jak se jmenuje vaše firma?" zeptal se ho ředitel obuvnické společnosti, která vznikla nedlouho po druhé světové válce. Otázka ambiciózního mladíka zaskočila. O okamžiku, kdy bude přesvědčovat japonské byznysmeny, přemýšlel dlouho, snil o něm. Ale to bylo tak všechno − žádnou firmu neměl ani nikoho nereprezentoval. Byla to jeho vlastní bláznivá myšlenka: dovážet do USA japonské kecky a s nimi porazit u sportovců dominantní Adidas.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se