Za sto dnů, nebo zdarma. Tímto ambiciózním prohlášením Elon Musk v březnu překvapil úplně všechny. Americký vizionář slíbil, že pomůže vyřešit energetickou krizi v Jižní Austrálii tím, že jeho Tesla v oblasti postaví velkokapacitní bateriové úložiště. Pokud by se mu to nepovedlo do sta dnů od podepsání kontraktu, nestálo by úložiště místní vládu vůbec nic, všechny náklady by hradil Musk.

Nejprve to vypadalo, že k realizaci takového projektu vůbec nedojde, v pátek však Tesla oznámila, že ze všech nabídek si místní vláda vybrala tu její. Jižní Austrálie se tak stane domovem největšího lithium-iontového akumulátoru na světě. Ten bude mít kapacitu 129 MWh (původně se hovořilo o kapacitě 100 MWh), energie do ní poputuje z větrných elektráren francouzské společnosti Neoen.

Regionální vláda stavbou bateriového úložiště reaguje na energetické problémy, které Jižní Austrálii, region s asi 1,7 miliony obyvateli, trápí od kompletního výpadku elektřiny v září loňského roku, který způsobila silná bouře. Další výpadky zasáhly stát na začátku letošního roku v důsledku vysokých teplot. Jižní Austrálie přitom získává velké množství energie z obnovitelných zdrojů, proto jí ani jeden z extrémních klimatických stavů nevyhovuje.

Bateriový systém Tesly bude dodávat energii především v době největšího zatížení elektrické sítě, kapacitně by baterie mohla sama napájet až 30 tisíc domácností. Pro představu, jedná se o zhruba stejné množství domácností, které postihl zmiňovaný výpadek loni v září.

Tesla předpokládá, že k dokončení montáže bateriového systému dojde v prosinci, kontrakt samotný bude podle informací agentury Reuters podepsán v průběhu několika týdnů, kdy se povede dořešit podmínky se všemi zúčastněnými stranami. Až se tak stane, začne běžet stodenní limit. Pokud by se Muskově firmě nepovedlo úložiště nainstalovat včas, stálo by jej to, podle vlastních slov, 50 milionů dolarů nebo více. Konkrétní cenu za instalaci baterie však obě strany tají.

„Jestli je Jižní Austrálie ochotna riskovat, potom jsme my taky,“ citovala Muska australská stanice ABC. „Jistě, je tady určitě riziko, protože půjde s velkým odstupem o celosvětově největší instalaci baterie,“ popsal Musk velikost svého projektu. Aktuálně největší úložiště v Kalifornii má kapacitu 80 MWh a využívá také baterie Tesla.

Pokles tržní hodnoty

Tesle se daří i na poli elektromobilů. V pátek totiž spustila výrobu svého základního Modelu 3, jehož cena by v nejlevnější konfiguraci neměla přesáhnout 35 tisíc dolarů. Zákazníci na nízkou cenu i značku Tesla slyší, Musk tak eviduje již na 400 tisíc objednávek Modelu 3. Prvních 30 kusů pak k zákazníkům zamíří 28. července na speciální akci. Pokrýt poptávku ale bude složité – v srpnu vyprodukuje továrna v kalifornském Freemontu nejvýše 100 automobilů, v září 1500 vozů a v prosinci 20 tisíc aut měsíčně. Alespoň takový výhled zveřejnil vizionář na svém Twitteru.

Úspěch s bateriovým systémem pro Jižní Austrálii i náběh výroby Modelu 3 kazí fakt, že Tesla již není nejhodnotnější americkou automobilkou. Jestliže ještě v pondělí se cena jedná akcie Tesly dostala na hodnotu kolem 370 dolarů, po čtvrtečním uzavření newyorské burzy spadla na 308,83 dolaru za akcii. Tento propad ovlivnil také tržní hodnotu Tesly, která je nyní 50,7 miliardy dolarů. Cena akcií General Motors sice také spadla, ne však o tolik jako v případě Muskovy automobilky. Její tržní hodnota je tak 52,6 miliardy dolarů, což z GM dělá opět nejhodnotnější americkou automobilku. Ford a Fiat Chrysler se na obě firmy dívají s větším odstupem.

Český investor Jan Pravda z Pravda Capital patří k těm, který před několika dny akcie Tesly shortovali. Sázeli na jejich pokles. Důvodů uvádí více, mezi nimi například problematickou akvizici Solar City, vydávání nových akcií nebo prudký vzrůst prodejů. „Očekávání investorů překročilo rozumné meze a Tesla na to jako firma reaguje vydáváním kapitálu a akvizicemi. Statistika říká, že v takových situacích budou investoři velmi pravděpodobně zklamaní,“ řekl Pravda pro HN. Statisticky pak podle něj lze očekávat, že cena za akcii spadne až na hodnotu kolem 260 dolarů.

Francie do roku 2040 zakáže prodej benzinových a naftových vozů. Ukončí také hledání ropy na svém území - čtěte ZDE

Volvo bude vyrábět už jen hybridy nebo elektromobily. Na automobilky tlačí Čína i EU - čtěte ZDE

Dotace na elektromobily vázne na dohodě státu a výrobců. Brabec přesto věří v miliony vozů na českých silnicích - čtěte ZDE