Lidé mají v případě krachu cestovní kanceláře nárok na plnou náhradu od pojišťovny, potvrdil znovu Ústavní soud. Sjednaný limit plnění mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří na to nemá přímý vliv. Prioritní je ochrana spotřebitele, zdůraznili ústavní soudci.

Čtyři pisatelé ústavní stížnosti si objednali u cestovní kanceláře Globaltour zájezd do Turecka, jako zálohu zaplatili 50 procent ceny. Kvůli úpadku kanceláře se zájezd neuskutečnil. Pojišťovna pak klientům nahradila jen 5,4 procenta ze zaplacené zálohy s odůvodněním, že nemůže krýt škody nad limit pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

Zákazníci se pak domáhali plné náhrady prostřednictvím žaloby. Obvodní soud pro Prahu 8 žalobě vyhověl. Městský soud v Praze ovšem rozhodnutí změnil a žalobu zamítl. Z vnitrostátní úpravy prý nelze vyvodit povinnost pojišťovny poskytnout klientům cestovní kanceláře náhradu nad rámec sjednané pojistné částky. Verdikt městského soudu ale není v souladu s dlouhodobým postojem Ústavního soudu, který loni i předloni konstatoval, že klienti cestovní kanceláře v úpadku mají nárok na plnou náhradu peněz vynaložených za neuskutečněný zájezd.

V mezičase se změnila právní úprava, která od 1. ledna loňského roku klade vyšší nároky na smlouvy o pojištění cestovních kanceláří proti úpadku, a vedla tak ke zvýšení sjednávaných limitů. Podle ústavních soudců z důvodové zprávy k novele plyne, že záměrem zákonodárců bylo od počátku - tedy i v minulosti - to, aby zákazníci cestovní kanceláře v případě jejího úpadku dostali skrze pojišťovnu vše, co zaplatili.