Od loňského referenda, kterým se Britové rozhodli odejít z Evropské unie, se politické události na kontinentu i na Britských ostrovech nesou v duchu „zachránit, co se dá“, najít co možná nejlepší východisko z oboustranně špatné situace. U kormidla ve Spojeném království stojí žena, která si brexit nepřála, a navzdory smělým vizím některých britských politiků o novém zacílení jejich země a otevření se globálním stykům s USA a se zeměmi Commonwealthu panuje ohledně odchodu z EU spíše nejistota, rozčarování a skepse, na straně EU pak ještě jakási zatrpklost a uražená ješitnost.

Zastánci brexitu jsou mimo hru. Odchod země z Evropské unie určují jeho odpůrci

Dá se v takové situaci najít světlý bod, o který bychom mohli opřít naše naděje? Myslím si, že dá. Tak jako mnozí intelektuálové v 19. století hrůzně hleděli na příval demokratizace napříč Evropou, hledí dnes mnozí s nedůvěrou na unionizaci celého kontinentu. Británie může být protějškem na okraji Evropy, nastavující starému kontinentu neustále zrcadlo, ukazující alternativní politické zřízení a směřování. Hrubým jazykem ekonomie, jednalo by se o soupeření dvou politických systémů namísto monopolního postavení EU, s kýženým efektem zvýšení kvality politické správy.

Můžeme se jen domýšlet, jak by takový systém vypadal. Kontinentální Evropa je dnes nastartovaná progresivně, reformně, směřuje k postupující rovnosti mezi občany i mezi zeměmi. Británie, navzdory radikalismu mladých a určitému umírnění tamních konzervativců nejpozději od předsednictví Davida Camerona, zůstává snad nejvíce aristokratickou zemí starého světa. Země zakladatele konzervatismu Edmunda Burka, nevolených lordů, velkých třídních rozdílů v příjmech, kultuře i mluvě, je více historicky orientovaná, pečlivě si střeží svou tradici nepřetržitě předávanou z generace na generaci. A právě z takovéto dialektiky vzešlé z brexitu, ze střetávání EU a Británie, smyslu progresivního a smyslu historického, prvku demokratického a prvku aristokratického, by mohla nakonec profitovat celá Evropa.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.