Indie zažívá nejhorší sucho za posledních 140 let a indičtí farmáři vyšli do ulic. Během protestu ve státě Madhjapradéš letos v létě zahájila policie střelbu na farmáře, kteří požadovali odpuštění dluhů a lepší ceny za zemědělské plodiny, a pět z nich usmrtila. Ve státě Tamilnádu zorganizovali rozezlení pěstitelé podobné protesty a zapálili svíce jako vzpomínku na zabité kolegy. Na jednom shromáždění v Dillí nesli farmáři lidské lebky – prý patřily farmářům, kteří spáchali sebevraždu po ničivé neúrodě v uplynulých šesti měsících.

Podle nedávné studie Tammy A. Carletonové z Kalifornské univerzity v Berkeley se počet sebevražd mezi indickými farmáři zvyšuje s teplotou tak, že růst teploty o 1° Celsia nad průměrnou úroveň daného dne vyvolá v průměru asi 70 sebevražd navíc.

Letošní nepokoje vyvolané suchem obnažily neživotaschopnost zemědělské politiky a zároveň upozornily na hrozbu, kterou klimatické změny představují nejen pro Indii, ale pro všechny země. Se vzestupem globálních teplot a stále častějším výskytem sucha půjdou pravděpodobně ruku v ruce politické napětí, sociální neklid, a dokonce i násilí.

Když nepříznivé počasí omezilo v roce 2008 světovou nabídku obilí a vyšroubovalo ceny potravin, zažila řada zemí od Maroka po Indonésii sociální a politické otřesy. V poslední době se potravinová nejistota používá jako zbraň ve válkách v Jemenu a Sýrii.

Se stoupajícími teplotami roste agresivita 

Podle Centra pro klima a bezpečnost (CCS) by neschopnost řešit tato "klimatem tažená rizika" mohla vést k rozsáhlejším bojům o vodu, potraviny, energii a půdu, a to zejména v regionech, které jsou již dnes nestabilní. CCS identifikuje 12 "epicenter", v nichž by klimatické změny mohly roznítit či prohloubit konflikty schopné zachvátit velký počet obyvatel a přelít se přes hranice států.

Není náhodou, že se konflikty šíří s rostoucími teplotami. Studie z roku 2013 odhaduje, že "s každou směrodatnou klimatickou odchylkou směrem k vyšším teplotám či extrémnějším srážkám" se počet násilností mezi jednotlivci zvýší o 4% a počet konfliktů mezi skupinami vzroste o 14%. Psychologické studie navíc ukázaly, že když jsou lidé vystaveni nepříjemně vysokým teplotám, projevují zvýšenou úroveň agresivity. A nový výzkum dospívá k závěru, že co platí pro jednotlivce, to platí i pro celé populace.

V subsaharské Africe odhalili vědci silnou souvztažnost mezi třicet let stoupajícími teplotami a explozemi občanských válek. Bude-li trend k oteplování pokračovat, pak začnou být občanské války a další konflikty běžnějším jevem v Africe, v Jihočínském moři, v Arktidě, ve střední Americe i jinde. Chceme-li takovému výsledku předejít, budeme potřebovat obnovenou podporu pro multilaterální smlouvy, jako je pařížská klimatická dohoda z roku 2015, kterou oslabil fakt, že od ní odstoupily Spojené státy. Zapotřebí však bude i větší zapojení států, měst a průmyslových sektorů ve třech klíčových oblastech: hospodaření se zdroji, zmírňování následků katastrof a migrace.

V převážně agrárních společnostech má zemědělská produktivita dopad na celou ekonomiku. Jak jsme letos viděli v Africkém rohu a v Indii, změny teplot a množství dešťových srážek mohou snižovat úrodu, a tím i příjmy venkova. Za takových podmínek a při absenci jiných ekonomických příležitostí se tamní komunity mohou uchylovat k násilí, neboť soupeří o potraviny a nedostatkové zdroje.

Pokud svět nezasáhne, hrozí v řadě míst katastrofa

Mezinárodní dobročinné organizace ve spolupráci se státními a federální vládami by měly řešit nejen bezprostřední příčiny chudoby, ale rozvíjet také dlouhodobé strategie, jak pomoci zemědělským komunitám přežít neúrodu. Tyto strategie by se měly zaměřovat mimo jiné na hospodaření s ornou půdou a šetření vodou.

Kromě toho jsou zapotřebí nové strategie koordinace humanitární činnosti po katastrofách. Se změnami klimatu se budou zvyšovat četnost, intenzita i doba trvání pohrom souvisejících s počasím, jako jsou záplavy, hurikány, sesuvy půdy či tajfuny, což bude ohrožovat živobytí lidí i ekonomiku obecně. Vlády musí spolupracovat na zmírňování těchto rizik a rázně reagovat na přírodní pohromy, jakmile nastanou. Jinak jejich dopady neúměrně poškodí chudé a zranitelné komunity a začarovaný kruh chudoby a násilí bude pokračovat.

A konečně potřebujeme lepší politiku řízení lidské migrace, která z valné části souvisí s počasím a suchy. V roce 2015 dosáhl počet přeshraničních migrantů rekordních 244 milionů. Vzhledem ke změnám počasí by se celé regiony mohly stát neobyvatelnými, což vykoření mnoho dalších lidí. Například některé části Blízkého východu by se mohly do konce tohoto století stát příliš horkými na to, aby v nich mohli žít lidé, a hustě osídlená velkoměsta typu Dillí by mohla až 200 dní v roce zakoušet teploty přesahující 95º Fahrenheitů (35° Celsia). Mezinárodní organizace pro migraci se obává, že jak budou před horkem prchat další lidé, koncentrace osob do menších oblastí bude mít bezprecedentní dopad na místní "absorbční kapacity".

Vědci se shodují v názoru, že klimatické změny představují vážné nebezpečí pro planetu. Politici a vládní představitelé však dosud z nějakého důvodu neodhalili spojitost mezi měnícím se klimatem a lidskými konflikty. Z řady hrozeb souvisejících s klimatickými změnami je zhoršující se globální bezpečnost možná nejděsivější. Vidět farmáře, jak nesou indickými ulicemi lidské lebky, je samo o sobě dost zlé. Pokud však nezačneme brát vážně bezpečnostní rizika spojená s klimatickými změnami, mohlo by být ještě mnohem hůře.

Autor je stipendistou programu New Voices Aspenského institutu, výzkumným asistentem politik v RAND Corporation a kandidátem Ph. D. v Pardee RAND Graduate School.

Copyright: Project Syndicate, 2017

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru