Vlajka vztyčená legionáři na palubě parníku plujícího kolem světa, krajanská náborová cedule z USA či archiválie tak vzácné, že mohou zůstat na světle jen měsíc a pak musí zpět do depozitářů, budou k vidění na výstavě ke 100 letům Československé republiky.

Po loňské sérii výstav k 700. výročí narození Karla IV. čeká Pražský hrad další velká výstava, tentokrát k jubileu Československa.

Nabídne exponáty, které dosud Češi neviděli, třeba i proto, že čekaly na restaurování nebo určení, k jakému příběhu z české minulosti se přesně vážou.

Teprve nedávno se například podařilo historikům identifikovat ručně malovanou vlajku s nápisem Pravda vítězí, kterou si vyrobili vojáci cvičící se v Jerichu na nasazení u severoafrického Tobruku.

"Vykládat historii je jedna věc, něco jiného ale je vidět originály návrhů státní vlajky nebo jednu z prvních vlajek, která odpovídá dnešní podobě. Vztyčili ji na americké lodi Prezident Grant legionáři, když se v roce 1920 vraceli ze Sibiře do Evropy," přiblížil některé z exponátů ředitel odboru muzeí Vojenského historického ústavu Michal Burian.

Další zajímavostí bude prostora, které pracovníci chystající výstavy přezdívají Klenotnice. V klimatizovaném a světelně šetrném prostoru návštěvníci uvidí listiny z minulosti českého státu. Ty se budou každý měsíc střídat, déle je archiváři na světle nechat nemohou. V březnu zde budou k vidění originály všech československých a českých ústav, dojde ale i na Zlatou bulu sicilskou či Rudolfův majestát.

Denní počet návštěvníků citlivých expozic bude omezený. "Při překročení limitu by se mohly zhoršit právě přísné klimatické podmínky, které vzhledem k charakteru exponátů musíme dodržovat," řekl David Šebek ze Správy Pražského hradu.

Výstava potrvá od ledna do října 2018. Kromě Pražského hradu a Vojenského historického ústavu se na ní podílejí Česká pošta, Národní technické muzeum i archivy ministerstva vnitra či Poslanecké sněmovny. Některé exponáty zapůjčí Národní muzeum.

"Ti, kdo výstavou projdou, možná pochopí, proč lidé dříve vyvěšovali státní vlajku a jaký to mělo význam. Že to byl symbol, za který šli legionáři bojovat a umírat. Že nejde jen o oficiální podobu oslav, ale záleží i na tom, jak si svátek vzniku republiky lidé připomínali doma i za komunismu. Nebo za protektorátu, kdy byla oslava 28. října v podstatě odbojový čin," dodává vojenský historik Burian.

Hrad zatím neupřesnil, jakou podobu budou mít bezpečnostní opatření. Turisty nyní u sídla českých králů a prezidentů čekají bezpečnostní rámy, před nimiž se tvoří fronty.

Pro návštěvníky výstav pořadatelé chystají zvláštní vstupy přímo do Císařské konírny, Jízdárny Pražského hradu a Tereziánského křídla, které budou expozice hostit.