Když Hitler napadl Sovětský svaz, Stalin hrál se členy politbyra jednu zvláštní hru. Tvářil se, že se kaje za svůj špatný odhad Hitlerovy politiky, na několik dní se stáhl z veřejného života a podle některých členů tehdejšího vedení komunistické strany nabízel, že rezignuje na své funkce.

Jeho životopisec Radžinskij tvrdí, že tento postup odkoukal od Ivana Hrozného - ruského cara ze šestnáctého století. Ten zase v kritickém roce své vlády předstíral, že je na smrt nemocný. V obou případech mělo chování mocných vládců jediný důvod - mezitímco předstírali slabost, po očku pozorovali své blízké spolupracovníky, tehdy členy politbyra nebo bojary. Kdo naletěl na jejich skuhrání a třeba jen na moment připustil, že snad nesou na vzniklé situaci díl viny, byl brzy nemilosrdně zlikvidován.