Zítra to sice bude teprve osmdesát let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, přesto je namístě připomenout dnes již legendární (nebo již dávno zapomenutou?) báseň Jaroslava Seiferta, kterou reagoval na smrt "svého prezidenta": "Za sto let možná děti našich dětí / svým dětem budou teskně vyprávěti / o šedém ránu čtrnáctého září / navěky označeném v kalendáři // To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě…"

Seifertova báseň pokračuje obrazy truchlení, ale v závěru i jistou vizí chybění českého prezidenta. Bude-li někomu chybět, nebudou to jenom Češi, naznačuje Seifert, ale celá Evropa: "Evropo, Evropo, až zvony rozhoupají / měla bys první být mezi těmi, kdož lkají…" Seifert měl tehdy na mysli především přicházející válečné hrozby. Těm by Masaryk jistě nezabránil, ale jeho politický postoj by býval mohl pomoci k tomu, aby "Evropa hrozná nad meči a děly…" přemýšlela a jednala jinak.

V článku se dále dozvíte

  • Osmdesát let po smrti TGM se první prezident Čechům ztrácí.
  • Hlavně jeho praktický humanismus.
  • Máme-li se chovat lidsky, pak musíme dbát především na budování vztahů s druhými.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.