Člověk by tak nějak čekal, že se skrze volby pořeší nejdůležitější problémy země. Tam, kde jsou díry v rozpočtu, že se zalepí, tam, kde se má škrtnout, se škrtne, tam kde se má přidat, se přidá. A většinou k tomu tak partaje přistupují. 

S jednou podstatnou výjimkou. A tou je - s prominutím - chlast.

Protidrogoví experti z Úřadu vlády přišli se zajímavým údajem. Do státní kasy plyne ročně přes sedm miliard korun na spotřební dani za alkohol. Ovšem řešení dopadů pití, tedy léčba alkoholiků, náprava škod po nehodách zaviněných alkoholem nebo výdaje za vyšší kriminalitu a tak dále, přijde na víc než dvojnásobek, konkrétně na 16,5 miliardy. 



Volební deník petra honzejka

Čekali bychom, že pokud nějaká činnost zatíná ročně do rozpočtu desetimiliardovou sekeru, někdo si toho v programu aspoň všimne. Ale ouha. Když projdete programy relevantních partají, nikde nic. O zvýšení spotřební daně, což je opatření, které léta navrhují experti jako prostředek ke zdražení alkoholu, a tedy omezení dostupnosti pití (a vytvoření polštáře pro řešení následků alkoholismu), nikdo nepíše.

Buď se úporně mlčí, nebo se jde dokonce opačným směrem – jako hnutí ANO, které navrhuje snížení DPH u točeného piva z 21 na 10 procent, čímž chce "podpořit oblast restaurací a pohostinství". Gratulujeme. Jak říkal legendární komunistický potentát Vasil Biľak: Pivo je náš chleba.

O spotřební dani na alkohol mluví pouze ČSSD, ale v jiném smyslu. Chce "zřídit zvláštní fond financovaný z části výnosu spotřební daně na tabák a alkohol, ze kterého půjdou prostředky výhradně na investice do veřejně vlastněného zdravotnictví".V alkoholismu a jeho následcích ani program ČSSD problém nevidí.

Slovo "alkohol" už pak obsahuje jen program pirátů. Ovšem ne ve smyslu, že by s ním byly nějaké trable. Ale v tom, že když už je legální alkohol, měly by být legální i další drogy: "Podpoříme regulovanou legalizaci konopí pro léčbu i rekreační užívání: Látky méně rizikové než alkohol a tabák by měly být legální," píší piráti.

Takže partajím zopakujme, že Česko má v současnosti jednu z nejnižších spotřebních daní na alkohol v Evropě. U litru čtyřicetiprocentní kořalky je to 120 korun. Ne že by alkohol musel být drahý jako ve Skandinávii, ale považovat levnou flašku za jednu ze základních sociálních jistot bychom možná taky nemuseli. Nutit lidi, kteří nepijí, aby přispívali bezmála 10 miliardami ročně na rozličné trable, které způsobí pijáci, je přeci jen trochu zvrácené pojetí solidarity.

Jenže na alkohol se zkrátka v zemi, kde se pije takřka nejvíc na světě – ročně kolem 13 litrů čistého alkoholu na hlavu -, nesahá. V tomto smyslu existuje něco jako jednotná národní fronta. Takže alkohol bude i po volbách dál levný, české děti budou dál začínat s pitím čím dál dřív a do Česka se bude dál ze zahraničí jezdit hlavně na pivní výlety.
A když nám někdo sáhne na tuzemák kvůli rakovinotvorné látce v tresti, nebudeme přemýšlet nad ničím jiným, než jak si vyjednat výjimku.

Inu, aspoň nějaké jistoty v dramatické předvolební době máme.