Prezident Miloš Zeman se opakovaně svými prohlášeními dostává do konfliktu s oficiální zahraniční politikou českého státu. Zatím naposledy když v úterý v Radě Evropy prohlásil, že Krym už zůstane Rusku a Ukrajina by se měla pokusit jednat o finanční kompenzaci. Řada ruských politiků to interpretuje jako uznání ruské anexe Krymu, ukrajinská diplomacie naopak Zemanovy návrhy v oficiálním prohlášení označila za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Do nezáviděníhodné situace vystavil Zeman i českou diplomacii a celou vládu, která v souladu se stanoviskem Evropské unie považuje anexi Krymu za protiprávní a podporuje sankce uvalené na Rusko. Jak by se k tomu měla vláda postavit? Může a má prezidentovi zabránit, aby se k zahraniční politice vyjadřoval v rozporu s tím, co oficiálně podporuje země, v jejímž čele stojí?
Přivedli nás zpátky do Evropy. Příběhy čtyř lidí, kteří Česko před 20 lety dostali do unie
Nic se neudělá samo, a tak i pro to, aby se Česká republika stala členem Evropské unie, byla zapotřebí konkrétní práce konkrétních lidí. Možná překvapivě, nebyly jich spousty – Česko nikdy nepřekypovalo těmi, kteří by unii rozuměli a do...
VELKÉ ČTENÍ
26. 4. 2024 ▪ 16 min. čtení