Česká investiční skupina Arca Capital v posledních týdnech skupuje na burzách v Londýně a v Sydney akcie společnosti European Metals. Australská firma, která od roku 2013 vlastní českou firmu Geomet, má právo na průzkum ložiska lithia na Cínovci a chce kolem roku 2022 zahájit jeho těžbu a zpracování.

"Zatím jsme investovali nižší desítky milionů korun. Máme už ve společnosti určitý podíl, který hodláme dále navyšovat a stát se významným akcionářem s vlivem na strategické řízení firmy," uvedl majitel Arca Capital a aktivistický investor Pavol Krúpa, který by chtěl výhledově získat za Arca Capital i podíl v představenstvu firmy.

Průzkumnou licenci pro průzkum lithia od roku 2010 drží společnost Geomet. Firma ji získala od ministerstva životního prostředí, které jí firmě letos v lednu prodloužilo. Od dubna 2017 má Geomet od ministerstva i předběžný souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Do roku 2025 o něj nemůže požádat nikdo jiný.

Geomet vlastněný původně českými geology koupila v roce 2013 australská firma European Metals, která už do průzkumných vrtů, analýz, výpočtů zásob a studií proveditelnosti pro oblast Cínovce investovala 350 milionů korun.

Podle předběžné studie proveditelnosti těžby, kterou letos European Metals zveřejnila jako podklad pro budoucí investory, vyžaduje rozjetí těžby a postavení zpracovatelského závodu pro výrobu lithiového karbonátu, s nímž se potom obchoduje, dalších přibližně 10 miliard korun. Tyto peníze chce European Metals získat na burzách od dalších investorů.

"Jsme ochotni se v projektu angažovat i později, když bude třeba investovat peníze do rozjetí těžby," uvedl Pavol Krúpa. Podle něj by šlo později nejen o peníze skupiny, ale také investorů do fondu, jichž jsou asi tři tisíce.

Celkové množství rudy na Cínovci je podle posledních průzkumů 656 milionů tun. Předběžná studie proveditelnosti propočítala prvních 21 let provozu dolu, během nich by těžaři dobyli maximálně 37,8 milionu tun rudy. Z nich lze získat 462 tisíc tun karbonátu lithia v odhadované tržní hodnotě 99 miliard korun. Předpokládaný zisk z těžby lithia odhaduje na 11,6 miliardy korun.

Krúpa: Plán na těžbu je reálný

Podle Pavola Krúpy z Arca Capital je plán těžby lithia v Česku reálně proveditelný, protože společnosti, které jsou s australskou European Metals propojeny, podnikají v důlním oboru a mají po světě i další těžební projekty.

Jedním z nich je například Cadence Minerals (dříve Rare Earth Minerals), která drží v European Metals pětinový podíl. Společnost Cadence Minerals drží i menšinový podíl ve společnosti Bacanora Minerals, která se angažuje v projektu těžby lithia na německé straně Krušných hor. Zde se během roku 2019 předpokládá dokončení studie proveditelnosti těžby. S těžbou se počítá po roce 2021.

"V případě dodržení principů péče řádného hospodáře může být projekt těžby lithia výhodný jak pro European Metals, tak pro český stát. Je třeba celý proces ohlídat od samotného počátku tak, aby nedošlo ke stejnému vyvádění financí, jako například v případě OKD," řekl Pavol Krúpa s tím, že jeho investiční společnost hodlá plnit úlohu "strážného psa" a být transparentním investorem, který zabrání nestandardním finančním operacím.

Lithium je spolu s kobaltem důležitým kovem pro rozvoj elektromobility nebo skladování energie. Na celém světě se v roce 2016 vytěžilo 36 tisíc tun lithia. Nejvíce v Austrálii (14 300 tun) a Chile (12 tisíc tun).

Poslanci jednají o lithiu

Lithium se probírá i na pondělní půdě Poslanecké sněmovny. Téma z něj udělal šéf hnutí ANO Andrej Babiš a favorit voleb, které se konají tento týden. Babiš napadl výhodnost memoranda o těžbě lithia, které 2. října podepsal s European Metals ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Podle Babiše jde o "krádež za bílého dne", protože český stát má díky memorandu přijít o dva biliony korun. Sociální demokraté naopak tvrdí, že memorandum posiluje pozici státu a Babiš se jen snaží odvést pozornost od svých vlastních skandálů. Samotné svolání schůze podnítila opoziční KSČM.