Do lednových prezidentských voleb se vážně zapojilo zatím 12 ze dvou desítek adeptů, kteří ohlásili zájem kandidovat. Lhůta pro předložení přihlášek končí za týden, v úterý 7. listopadu.

Křeslo hlavy státu bude ve volbách obhajovat prezident Miloš Zeman. Za jeho největší soupeře jsou označováni bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Všichni tři pro svou nominaci získali více než potřebných 50 000 podpisů od občanů.

Úřad pro dohled nad stranami, který kontroluje i kampaň prezidentských kandidátů, zatím zveřejnil transparentní účty 11 z nich. Stále mezi nimi chyběl účet diplomata Pavla Fischera, který už počátkem října oznámil, že pro svou nominaci zajistil dostatek senátorských podpisů. Podle Jiřího Navrátila z kontrolního úřadu na webu navíc chybí údaje dvou kandidátů, s nimiž komunikuje kvůli chybějícím informacím.

Ministerstvo vnitra dosud obdrželo sedm kandidátních listin, sdělila Klára Pěknicová z tiskového oddělení. Ve čtyřech případech jde o kandidáty, jejichž kandidaturu navrhuje skupina poslanců, v jednom případě o kandidáta, který je navrhován skupinou senátorů.

"Ve dvou případech jde o kandidáty, kteří zatím svoji kandidaturu nedoložili ani podporou zákonodárců ani peticí," uvedla. Jména vnitro s odkazem na ochranu osobních údajů zatím nezveřejňuje.

Minimálně poslaneckou nominaci si zajistili bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Lékař a aktivista Marek Hilšer chce podpisy shromažďovat ještě v úterý. Drahoš dosud podle Lenky Pastorčákové z jeho týmu získal přes 115 000 podpisů, další archy budou jeho spolupracovníci sčítat v příštích dnech. Horáček má podle mluvčího Jiřího Táborského k dispozici přes 80 000 podpisů. Zeman podle své manželky a šéfky petičního týmu již v polovině srpna získal pro kandidaturu přes 59 000 podpisů.

Exposlanec Otto Chaloupka věří, že stihne do 7. listopadu sehnat dostatečnou politickou podporu, aby se mohl voleb zúčastnit, řekl. Transparentní účty mají podle soupisky úřadu pro dohled nad kampaní také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta ale sdělila, že s účastí v těchto volbách nepočítá, protože nemá potřebný počet podpisů. Chce se ale pečlivě připravovat na další prezidentskou volbu.

Vstoupit do současného prezidentského klání by chtěli také podnikatel Vladimír Boštík, bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská nebo bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl, který prý má domluvenu senátorskou nominaci. Holovská, o jejíž kandidatuře informovaly Lidové noviny, v úterý řekla, že se pokusí v příštích dnech získat podporu poslanců či senátorů. Věří, že ji podpoří zejména poslankyně.

Zájem kandidovat ohlásili v minulých měsících také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, pedagog Milan Kohout, bývalý učitel a sportovec Miroslav Frajbiš nebo sochař a architekt Emil Adamec. Někteří z nich přiznávají, že kandidaturu využívají jako způsob, jak zveřejnit svůj názor.

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek úmysl bojovat o Hrad v nadcházejících volbách vzdal. Sdělil, že kandidaturu vázal na výsledek republikánů v parlamentních volbách, který považuje za zklamání. Voleb se proto nezúčastní. Bude ale pokračovat ve sběru podpisů, protože "zdravotní stav současného prezidenta zakládá důvodnou obavu z předčasných prezidentských voleb".

Do voleb se mohou přihlásit zájemci, kteří se prokážou 50 000 ověřenými podpisy občanů, deseti senátorů nebo 20 poslanců. Z parlamentních stran na rozdíl od minulých voleb v roce 2013 pravděpodobně svého kandidáta nepostaví žádná. Starostové a nezávislí v úterý vyzvali další strany, aby v kandidatuře podpořily Drahoše. Část ANO a ČSSD podporuje Zemana.