Zatímco Velká Británie nedávno potvrdila své rozhodnutí postupně do roku 2025 odstavit všechny uhelné elektrárny, v Česku nic podobného žádná z rozhodujících politických stran nepožaduje. ČEZ proto mohl v klidu, bez politických komentářů, oznámit výsledky za třetí čtvrtletí. Ty možná lehce zaostaly za očekáváním analytiků, nicméně odhadovaný čistý zisk a z toho plynoucí dividenda zůstávají dle předpokladů. Akcie ČEZ se tudíž analytikům jeví jako perspektivní. I proto, že vítěz voleb Andrej Babiš prozatím upustil od kritických poznámek na adresu vedení této největší energetické firmy v zemi.

Klíčové ovšem je, co bude s ČEZ dál. Za prvé jde o výměnu managementu, o níž se mluví již od chvíle, co se Andrej Babiš stal ministrem financí. Třikrát se Babiš, respektive ministerstvo financí pod jeho vedením, pokusil na valných hromadách zajistit v energetické firmě větší vliv. Nejdříve obsadil svými lidmi pět míst v dozorčí radě. K nim chtěl ještě jednoho navíc, nakonec ale ustoupil. Mimochodem později přeobsadil i svoje lidi − zřejmě mu nepřišli dost loajální. Potom sebral statutárním orgánům bonusy, čímž chtěl podle všeho poštvat odboráře v dozorčí radě proti managementu − neúspěšně. Koncem roku 2016 pak jím dosazení členové vedení nepodpořili současného šéfa ČEZ Daniela Beneše, když se ve funkci nechával potvrdit na další čtyři roky.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?