V eurozóně poprvé od krize není žádný stát, který by se potýkal s recesí. Roste i problematické jižní křídlo a je to už znát i na tamní nezaměstnanosti, nejhorším dědictví ekonomického propadu na přelomu dekády. A bude líp. Evropská centrální banka včera jednak o něco zlepšila očekávání pro letošek, ale především razantně, z 1,8 na 2,3 desetiny procenta, zvýšila předpověď růstu v roce 2018.

Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi neopomněl zdůraznit, že růst má širokou základnu. Zmínil také, že má větší důvěru v dosažení inflačního cíle, svatého grálu dnešního centrálního bankovnictví. Nebude to hned, ještě pro rok 2020 prognóza vidí růst cen "jen" na 1,7 procentech, ale o deflaci už nemůže být řeč ani jako o vzdálené hrozbě. Právě to vede ECB k dalším nákupům dluhopisů, čímž zvyšuje dostupnost peněz. Nákupy sice od ledna sníží na polovinu (o čemž rozhodla minule), ale tím zpřísňování politiky na dlouho končí. O náhlém ukončení nákupů aktiv nebo snad o jejich zmenšení jsme se ani nebavili, nechal se slyšet Draghi. Zvyšování úroků v eurozóně tak ještě není ani v dohledu, žádné další přibrzďování ze strany ECB nepřijde.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se