Těsně před silvestrem jsme se z denních zpráv dozvídali, jak byla česká burza v roce 2017 úspěšná, protože rostla rychleji než většina jejích západních protějšků. To je ale jen část pravdy. Loňských plus 17 procent (a dividenda k tomu) jsou jen chabým doháněním předchozích let, kdy už světové trhy, na rozdíl od toho pražského, utěšeně rostly. Když se na křivku indexu PX podíváme z odstupu desetiletí, tvoří loňský nárůst jen hrbolek s vrcholem hluboko pod předkrizovou úrovní.

A to jsme přitom loni viděli několik nečekaně divokých jízd poháněných spekulacemi o bohatém zájemci, který skoupí celou firmu či její nejcennější část (případ CME a Novy), růst způsobený na české poměry velkorysou nabídkou od zájemce o majoritní podíl (Pegas), nebo se tento faktor dokonce zkombinoval s vlivem několika extrémně dobrých sezon a plné kasy (Unipetrol). Ovšem vlastně ani jeden zmíněný případ není pro českou burzu zrovna dobrou zprávou. Když se záměry velkých investorů či dosavadních majoritních vlastníků naplní, zmizí zmíněné firmy (a nemusí být samy, viz Fortuna či O2) z trhu. V případě Unipetrolu je o tom už zřejmě rozhodnuto. Polský PKN Orlen začal s odkupem akcií, jehož výsledkem může být rychlé dosažení majority umožňující "útěk" z veřejného trhu, na samém konci roku. Brzy tak na pražském parketu nemusí být po výrobním neenergetickém sektoru ani památky. Nesoulad se strukturou ekonomiky bije do očí.

Nováčci, kteří by toto pouštění žilou mohli vykompenzovat, se nehrnou. Obrat nepřinese ani pokus se sezonním akciovým "tržištěm" pro miniaturní firmy. Zbývá doufat v zázrak podobný loňskému zjevení Monety. Nebo ve vstřícnost státu, který by si význam kapitálového trhu měl uvědomovat.

Úřadující vláda si chce přijít pro důvěru s programovým prohlášením, které obsahuje pouze obecnou frázi o podpoře rozvoje finančního trhu a o privatizaci v něm není ani slovo. Přitom to byl premiér Andrej Babiš, kdo ještě jako ministr financí mluvil o prodeji podílu v pražském letišti přes burzu a poslal s tímto úkolem do Aeroholdingu špičkového manažera. Záměr tehdy narazil na levicového premiéra. Tato výmluva v jednobarevné vládě ANO padá, je tu však jiný problém. Doleva se posunul, bráno podle předvolební rétoriky, sám Babiš. Obětí manévru, který vládnoucí straně přinesl dominanci, ale nebude jen burza. Bující kapitálový trh by dlouhodobě pomáhal ekonomickému růstu a dával také šanci na udržitelnou důchodovou reformu. I proto není moudré burzu ignorovat.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.