Tuzemská ekonomika dopadla loni nejlépe za mnoho let. Na přesná čísla statistiků si sice ještě počkáme, růst je ovšem nezpochybnitelný. Firmy jely na plný výkon, zaměstnanost byla historicky nejvyšší, mzdy rostly a s nimi i poptávka domácností. Přesto se státní rozpočet dostal do deficitu. Schodek 6,2 miliardy korun byl sice nejnižší od roku 1997, v čase rekordního zlepšení hospodářství je ovšem těžké mluvit o zázraku. A nepomůže ani srovnání s tím, co vlastně stát plánoval, tedy schodek ve výši 60 miliard. Protože naplánují-li politici nesmysl, není důvod jásat, když to dopadne lépe. Prognóza o vývoji HDP byla jasná už při sestavování rozpočtu na rok 2017 a pouze tzv. černá labuť, tedy nenadálá událost, mohla výrazně zhoršit státní finance. A krize se naplánovat stejně nedají, jak víme z historie. Plánovaný schodek byl v podstatě volnou poukázkou k předvolebním dárkům, které politici skutečně rozdali. Růst výdajů o 60 miliard na důchody a platy zaměstnanců veřejné správě tomu odpovídá. Oproti tomu investice zůstaly na bodu mrazu.

Hlavním poselstvím rozpočtu 2017 proto je, že stát nejenže neumí plánovat (nebo schválně plánuje špatně), ale také neumí hospodařit. Růst ekonomiky přinesl vysoký růst pojistného na sociální zabezpečení (díky takřka plné zaměstnanosti) a také růst příjmů z daní. Tady se zastavíme u daně z přidané hodnoty, která podle ministerstva financí rostla nejen díky ekonomice, ale hlavně kvůli zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Ta přinesla navíc lehce přes pět miliard korun, což je podle resortu víc, než se čekalo. Otázkou je, jestli resort financí také očekával zdražení v pohostinství a ubytování. Ceny zde podle statistiků meziročně stouply zhruba o sedm procent, což je například víc než dvojnásobek ve srovnání s nájemným.

Co nakonec poslalo rozpočet do schodku, jsou evropské peníze, respektive jejich nedostatek. Jestliže v roce 2016 dobíhalo proplácení všech projektů, které se Česko snažilo na poslední chvíli dodělat, náběh na nové období drhne. Nejsou projekty, nebyly programy, a tím pádem nebyly ani peníze. I kdybychom ale vynechali Evropu úplně (tedy jak na straně výdajů, tak i příjmů), rozpočet by byl ve schodku 1,3 miliardy.

Pokud bez peněz z Evropy v čase bezprecedentního růstu Česko vyrábí schodek, aniž by investovalo do budoucnosti, je to špatně. Kdysi se tomu říkalo projídání schodku. Teď se tomu říká uvážlivá rozpočtová politika.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.