Z pohledu teorie her má volič v libovolných volbách v zásadě dvě možnosti: 1. volbu svého nejoblíbenějšího kandidáta (té budeme poněkud poeticky říkat volba srdíčkem) a 2. volbu strategickou − tedy takovou, v níž volí tak, aby byl zvolen pro něj nejlepší možný kandidát, přičemž ovšem nutně nemusí dát hlas svému nejoblíbenějšímu kandidátovi.

Jsou jen dva volební systémy, v nichž je optimální volit "srdíčkem". Prvním je tzv. náhodný diktátor (je vylosován hlas jednoho voliče, který určí pořadí kandidátů), druhým je ten, v němž se utkají jen dva kandidáti. Tato situace nastává typicky v druhém kole prezidentské volby. Celé strategické rozhodnutí se tak přesouvá do prvního kola, které o výsledku rozhoduje. V něm je totiž zcela zásadní, kdo do druhého kola postoupí. Ostře vyhraněný kandidát (typickým příkladem je Jean-Marie Le Pen v roce 2002) nemá v druhém kole žádnou šanci (Le Pen prohrál s Chirakem v poměru 82 procent ku 18).

Otázkou tedy je, koho by měl volič s jistými politickými preferencemi volit v prvním kole českých prezidentských voleb, chce-li dosáhnout nejlepšího možného výsledku.

Základem této analýzy jsou průzkumy veřejného mínění. Na rozdíl od roku 2013, kdy se situace do poslední chvíle dramaticky měnila (vzpomeňme například pád Jana Fischera − podle Medianu z 35 na 25 procent v průběhu dvou měsíců od září do listopadu 2012), jsou letos preference všech hlavních kandidátů poměrně stabilní. Snad jen Michal Horáček mírně ztrácí na úkor Pavla Fischera a Mirka Topolánka.

Všechny agentury předpovídají, že Miloš Zeman získá v prvním kole více než třetinu hlasů a bez problémů postoupí do kola druhého. Problém se tak redukuje na otázku − kdo bude v druhém kole jeho vyzývatelem. Průzkum Medianu a Kantaru z 15. prosince 2017 udává pro případné druhé kolo následující hodnoty: Zeman−Drahoš 45 : 45 (10 procent nerozhodnutých), Zeman−Horáček 47 : 45 (8 nerozhodnutých), Zeman−Fischer 48 : 42 (10 nerozhodnutých), Zeman−Topolánek 64 : 28 (8 nerozhodnutých).

Tato čísla odrážejí poměrně přesně i to, jak jsou kandidáti veřejností vnímáni: na otázku, zdali dotyčný spojuje společnost, odpovídá v případě Drahoše kladně 76 procent respondentů, Horáčka 63, Fischera 57, Zemana 44 a v případě Topolánka 31 procent.

Podíváme-li se na hodnocení přijatelnosti kandidátů v prosincovém výzkumu CVVM, vidíme velice podobné pořadí s nejvyšším průměrným hodnocením Drahoše a s posledním Topolánkem.

V tomto smyslu je volba nejjednodušší pro ty, kteří si přejí za prezidenta Drahoše, ti mohou volit "srdíčkem" už v prvním kole, jejich kandidát má zjevně nejlepší šance uspět proti Zemanovi v kole druhém.

Ani Horáček není proti Zemanovi bez šance, nicméně by musel v případném souboji se Zemanem získat téměř všechny nerozhodnuté, což nevypadá příliš reálně − Horáček totiž vzbuzuje podstatně větší antipatie než Drahoš (podle CVVM je Drahoš nepřijatelný pro 18 procent populace, Horáček má zásadních odpůrců téměř dvojnásobek − 34 procent). Volba Horáčka se tak jeví jako značně riskantní.

Pavel Fischer má pak proti Zemanovi ještě nižší šance než Horáček, na druhou stranu je téměř vyloučené, aby dosáhl na druhé kolo. (Outsider voleb roku 2013 Karel Schwarzenberg měl na přelomu listopadu a prosince 2012 podle agentury Median podporu přibližně dvojnásobnou.)

Naprosto bez naděje na vítězství je v druhém kole Mirek Topolánek. V tomto smyslu je volba Topolánkových fanoušků v prvním kole lehká − ti, kteří mají na druhém místě Zemana, mohou Topolánka klidně volit a snažit se ho protlačit do druhého kola, ti, kteří mají Zemana na svém seznamu až za Drahošem či Horáčkem, by se měli přidat k jednomu z nich už v kole prvním.

Zbývá už jen otázka, jak se mají strategicky v prvním kole chovat Zemanovi fanoušci. Pro ně je samozřejmě nejdůležitější, aby v druhém kole nenastal souboj Zeman−Drahoš, v němž je Zeman nejzranitelnější. Naopak, měli by se všemi silami snažit dostat do druhého kola Topolánka, který je proti Zemanovi naprostým outsiderem.

Racionálním fanouškům Miloše Zemana pak nelze než poradit následující − volte v prvním kole Topolánka, on je tím, kdo vám de facto může nejvíce pomoci.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.