Už roky se nestalo, aby se zdražení potravin stalo tak zásadním tématem ve veřejné diskusi jako loni. Máslo se z televizních reportáží o naštvaných spotřebitelích a expertech s vazbami na mlékárny věštících další zdražování dostalo až do vládních usnesení požadujících prošetření cenové politiky supermarketů. Než jsme se stihli dozvědět, kdo si na mléčném výrobku s osmdesáti procenty tuku mastí kapsu, situace na trhu se uklidnila.

I tak je máslo s meziročním zdražením o 35 procent cenovým šampionem roku. Z opor spotřebitelského koše mu s menším odstupem sekundují vejce a česká variace na eidam. Výsledné "cenové skóre" trochu vyrovnávají třeba televize, které byly na vánočním trhu k mání o sedminu levněji než předloni. Slavit pak mohou ti, kdo s oblibou utrácejí za sukně, protože podle statistiků jim obchody účtovaly o čtvrtinu míň než v roce 2016.

Potraviny tlačily cenovou hladinu vzhůru i v závěru roku, ale vrchol inflační křivky máme prozatím za sebou. Spotřebitelské ceny jsou v průměru o 2,4 procenta vyšší než před rokem a dosavadní mnohaleté maximum 2,9 procenta dosažené v říjnu se zas o něco vzdálilo. Hlavním důvodem jsou první narozeniny elektronické evidence tržeb. Celoplošná registrace totiž vedla k růstu cen stravování a ubytování už předloni (navzdory snížení DPH na tyto služby), a tento vliv tak už ze statistiky vyprchal. Hospody sice zdražují dál, ale už pomaleji než při spuštění EET a těsně po něm. Podobným efektem snižují aktuální inflaci i nafta s benzinem, na jejichž ceně se podepsala dlouhodobě levná ropa.

Ovšem to se mění. Za barel černého zlata se platí už dvaapůlkrát více, než když na začátku roku ropný trh zkolaboval, a je současně o čtvrtinu dražší než před rokem. V dolarech. Posílení koruny sice část růstu cen na světových trzích vykompenzuje a "polštář" je i v maržích rafinerií a distributorů, ale i tak je zřejmé, že ropa bude působit proinflačně. I kdyby už nahoru nešla. K tomu můžeme přidat mírné zdražování elektřiny.

O kondici ekonomiky nejvíc vypovídá jádrová inflace, která se podle údajů ČNB dostala těsně nad dvě procenta. To vypadá na optimum, protože na dvouprocentní růst cen centrální banka cílí. Do jádrové inflace se pohonné hmoty (ani potraviny) nepočítají, přesto ji ale zprostředkovaně ovlivní, skrze dopravu všeho druhu, která se bez ropy většinou neobejde. K tomu uvidíme, jak se nynější přehřátí pracovního trhu promítne v novoročním přidávání, a tedy nákladech. Drobný pokles inflace tak nic nemění na očekávání, že ČNB zvedne sazby už za tři týdny, a nebude to v tomto roce určitě naposledy.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.