Andrej Babiš se přidal k návrhu komunistů zdanit církevní restituce. V tuto chvíli to lze vnímat jako úlitbu straně, o jejíž podporu žádá, nicméně je fakt, že se s restitucemi nesmířil od začátku. V roce 2013, kdy začaly výplaty církvím a kdy také probíhala jednání o koaliční vládě, kritizoval inflační doložku s tím, že se "měl stát snažit o to, aby ta částka tam byla stanovena jako fixní". Vzhledem k tomu, že restituce jsou v čase rozložené do 30 let, byla by zajímavá Babišova odpověď, jestli by − třeba jako podnikatel − byl ochotný akceptovat splátky dluhu rozložené do tak dlouhé doby, aniž by k tomu dostal úroky alespoň ve výši inflace.

Protože církevní restituce nejsou nic jiného než splátka dluhu, který stát vůči církvím měl. Možná proto se Babiš vrátil k myšlence zdanění, o kterém mluvil už v roce 2016. Odhadl, že jsou předražené o 54 miliard korun kvůli špatně stanovené ceně pozemků. Tu ale posvětila poradenská firma Ernst & Young. Samotné zdanění, které by prý nastolilo spravedlnost, by mělo státu podle komunistů přinést celkem 11 miliard.

Církevní restituce ještě před jejich schválením napadly Věci veřejné, ČSSD a KSČM u Ústavního soudu. Neúspěšně. V roce 2013 soud uvedl, že dohoda s církvemi "nevykazuje znaky libovůle či omylu zákonodárce, nýbrž má rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje". I proto, když znovu v roce 2016 přišel s návrhem zdanit restituce sociální demokrat Jiří Zimola a Andrej Babiš se k němu přidal, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že jde jen o předvolební agitaci.

Restituce a faktická odluka státu od církve, jejichž vyjednávání trvalo přes dvacet let, mohly zůstat otevřené klidně dodnes. Zákon tehdy nepodepsal ani tehdejší prezident Václav Klaus, který svůj krok vysvětlil tím, že "silou protlačený zákon, jehož přijatou podobu podle průzkumů odmítá velká většina občanů, přispěje k další politické polarizaci ve společnosti". Zamítnout jej však nechtěl, protože by tím prý destabilizoval tehdejší vládu.

Restituce v roce 2012 neměly podporu 70 procent obyvatel, o dva roky později se pro jejich zrušení vyslovilo 57 procent lidí. I proto se církevní restituce dál vracejí do proslovů politiků, minimálně před volbami. Náprava křivd po mnoha desetiletích je prakticky nemožná, a když jde o peníze, jde, jak víme, o všechno. Dvacet let trvající vyjednávání dospěla k závěru, který posvětil i Ústavní soud. Pokud chceme žít v právním státě, po kterém volá i Andrej Babiš, platí, že se dohody ctí. I když se nám nelíbí.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.