Přímá volba je fajn. Nutná jsou však přísná pravidla férových diskusí v seriózním prostředí

Po úterním prezidentském "kotli" na Primě si můžeme znovu gratulovat, že v prosinci 1989 nevyústila sametová revoluce v přímou volbu hlavy státu. Jen si to představme. V hypotetickém televizním duelu Václava Havla a některého z komunistických matadorů – možná by to tehdy zvládl i stárnoucí rétor Gustáv Husák, který byl navíc oproti současnému prezidentovi mobilní – by slušně vystupující disident působil stejně nesměle jako v úterý Jiří Drahoš.

Ostřílený a dialekticky kličkující protihráč by jeho pravdu a lásku zadupal strašením nezaměstnaností. A až by proti Havlovi zabučela půlka sálu civilně oblečených obránců dosavadních poměrů, nechal by je kterýkoliv z tehdy krotkých televizáků řádit stejně jako včerejší moderátor Karel Voříšek. Rozčarovaní diváci by pak třeba nešli k volbám a celá 90. léta mohla vypadat úplně jinak.