Ve čtvrtek padne hromadné trestní oznámení na Tomia Okamuru a Miloslava Roznera. Oba zlehčovali hrůzy v lágru v Letech, kde v období protektorátu zahynuly stovky Romů. Okamura vykládal, že to tam nebylo zas tak strašné. A Rozner hnedle, že vlastně žádný tábor nebyl − šlo prý o "neexistující pseudokoncentrák". Popírání genocidy jak vyšité. Můžeme jistě debatovat, zda se mají podobné projevy trestat nebo zda je lepší americký model svobody slova, dle něhož si člověk může plácat, co chce, pokud nejde o přímé výzvy k násilí. Ale pozůstalým po obětech se těžko divit, že volí cestu trestního oznámení.

Současně je nutné říci, že trestní právo nikdy nemůže eliminovat zvrhlosti v politice. To mohou udělat jedině klíčoví politici. Mají zafungovat jako maják a říci: Toto je odporné, nepřijatelné, toto do naší společnosti nepatří. Jenže jak to vypadá? Prezident mlčí, premiér mlčí. Ticho. Nikoli náhodou se říká, že mlčení znamená souhlas. A tak se zeptejme: Existuje ještě v Česku ostrá hranice mezi extremisty a demokratickými politiky? Moc ne. Zeman se Okamurou nechal podporovat a slavil s ním své vítězství. Babiš z něj udělal místopředsedu Poslanecké sněmovny a jedná s ním o podpoře vlády. Oba ho legitimizují. Že je to nutné, protože nic jiného nezbývá? Ne. Na Slovensku nikoho ani nenapadlo jednat o vládě s fašistou Kotlebou. To jen u nás je Okamura salonfähig. O to hůř, že tu je i "názorový průnik". Zeman se shodne s Okamurou, že smrdící prasečák na místě, kde umírali lidé, je vlastně v pohodě, nemá smysl ho vykupovat a bourat. Babiš pak během svého úletu v roce 2016 tvrdil, že v Letech šlo o pouhý pracovní tábor. "Kdo nepracoval, šup a byl tam," pravil. Pak sice zacouval a omluvil se, jenže dnes už zase neřekne proti obludnostem z úst Okamury a Roznera ani popel. Není valný rozdíl mezi nenávistníkem a tím, kdo proti němu nezvedne hlas.

Související

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Okamura a Rozner zlehčovali hrůzy v lágru v Letech, kde zahynuly stovky Romů.
  • Nejvyšší ústavní činitelé by měli zafungovat jako maják a hned říci: Toto je odporné, nepřijatelné, toto do naší společnosti nepatří. Jenže prezident mlčí, premiér mlčí.
  • V Česku mizí hranice mezi extremisty a demokratickými politiky.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru