Jakkoliv před prezidentskými volbami i po nich silně zaznívala tvrzení typu "neznám nikoho, kdo by volil jiného kandidáta než já", odrážely tyto výroky spíše pomyslnou hlasitost jejich autorů než skutečné rozložení názorů a přemýšlení obyvatel České republiky.
Ukázal to první velký výzkum polarizace voličů, jejich uzavírání se do názorových "bublin" a odlišností voličů v bublinách od těch nacházejících se vně.
Výzkum agentury Median získaly IHNED.cz a Aktuálně.cz v exkluzivním předstihu.
Žijete ve volební bublině? Jste v menšině, ukázal výzkum
Předností výzkumu je to, že konkrétně vyčísluje řadu teorií o tom, jak voličské bubliny fungují, a upřesňuje, kde se tyto teorie míjejí se skutečností. Poskytuje i vodítka, do jaké míry lze - alespoň v otázce volby prezidenta - skutečně mluvit o rozdělené společnosti. A do jaké míry je to klam.
Na jisté míře rozdělení společnosti se přitom Češi shodnou. Méně už ale na tom, kdo ji dělí.
Znát je to i z průzkumu: stoupenci Jiřího Drahoše i Miloše Zemana v poměrně vysoké míře "vinili" právě protivníka svého favorita. Zemanovi příznivci ale soudili, že nemalý díl zodpovědnosti za rozdělování nese i současný prezident.
Ten přitom často hovoří o snaze být prezidentem "dolních deseti milionů", jinými slovy - nerozdělovat obyvatele.
Rozdělení však může být nebezpečné. "Nové animozity a napětí tu totiž vznikají v době prosperity. Kdyby namísto ní přišla skutečná krize, nechtěl bych vidět, co by se teprve ve společnosti začalo dít," varoval v lednu, po prezidentské volbě, v rozhovoru pro HN politolog Tomáš Lebeda.
"V polarizaci společnosti nejde ani tak o to, že volby dopadnou zhruba 50 na 50, to je při dvou kandidátech častá věc. Podstatné je, že se části společnosti uzavírají. Oddělují se segmenty, v nichž je volba jednoho kandidáta samozřejmá a druhá často dost nepochopitelná," popisuje šéf výzkumu ve společnosti Median, sociolog Daniel Prokop.
Bubliny jsou obdobně velké
Výzkum, na němž se podílel, například ukázal, že příslušníků uzavřených bublin, v nichž naprostá většina volila Miloše Zemana či Jiřího Drahoše, je poměrně málo. Jak zemanovská, tak drahošovská bublina zabírá kolem patnácti procent obyvatel. Bublinu agentura Median definuje jako soubor lidí, kteří říkají, že některý z kandidátů převažuje v jejich okolí z více než 70 procent.
"Lidé nacházející se uvnitř bublin se od zbytku voličů velmi liší z hlediska vnímání kandidátů, hodnocení debat a průběhu voleb. Kolují v nich jiné příběhy a interpretace a lze předpokládat, že právě tyhle skupiny jsou zdrojem více polarizujícího diskurzu třeba na sociálních sítích," hledá Prokop možné zdroje zesilující napětí, které volby provázely.
Výzkum připomíná dva jevy, na které se leckdy zapomíná. Jednak se ukazuje, že původně nevyhraněné lidi ovlivňuje to, co je v jejich okolí standardem, jednak mají lidé sklon přeceňovat míru vyhraněnosti svého okolí. "Myslí si, že většina lidí volí stejně jako oni, protože se o volbách baví s podobně naladěnými lidmi," stojí ve výzkumu. Neplatí to ale pro všechny ve stejné míře.
I zemanovská bublina žije ve městech
Z lidí v "drahošovské" bublině, tedy bez většího kontaktu s voliči opačného názoru, tvoří poměrně velkou část ženy (65 procent), obyvatelé měst nad sto tisíc obyvatel (38 procent), z toho často z Prahy, ale možná poněkud překvapivě také obyvatelé malých obcí od jednoho do pěti tisíc obyvatel (31 procent).
Velká část "zemanovské" bubliny se nachází v Moravskoslezském kraji (28 procent), pětinu zemanovské bubliny ale tvořili obyvatelé měst s více než sto tisíci obyvateli.
Méně sebevědomí drahošovci
Zajímavý pohled nabídlo srovnání hodnocení televizních debat. U diskuse v ČT mezi Drahošovými voliči prakticky nebyly rozdíly ve vnímání debaty (u voličů v bublině zvítězil Drahoš v 58 procentech případů, u voličů mimo bublinu v 59 procentech, přičemž většinu dopočtu do stovky vždy tvořili nerozhodnutí).
Také u "nebublinových" voličů Miloše Zemana v této debatě zvítězil jejich favorit, a to u 60 procent dotázaných. Jenže velký nárůst přišel u voličů uzavřených v zemanovské bublině: ti si byli vítězstvím svého favorita jisti ze 76 procent. Podle Prokopa možná i proto, že Miloš Zeman v debatách lépe cílil na mobilizaci regionů a voličských skupin, v nichž byl silný.
V týdnu předcházejícím volbám pak rovné tři pětiny respondentů soudily, že volby vyhraje Miloš Zeman. Jen 28 procent celkem věřilo Jiřímu Drahošovi. Zemanovi voliči tak šli k volebním urnám odhodlanější.
Žijete ve volební bublině? Jste v menšině, ukázal výzkum
