V prvním čtvrtletí letošního roku ekonomika eurozóny klopýtla. Dynamika jejího růstu dosáhla zhruba poloviční úrovně, než tomu bylo v předcházejících čtvrtletích. Jednalo se však o souhru několika nepříznivých faktorů, které by se ve zbytku letošního roku neměly opakovat.
V prvních třech měsících eurozóna bojovala s chřipkovou epidemií, chladnějším počasím, přívaly sněhu i vlnou stávek spojenou s vyjednáváním o vyšších mzdách. Jádro evropské ekonomiky však zůstalo zdravé. Spotřebitelé se těší z klesající nezaměstnanosti i rostoucích mezd. Zvyšuje se jejich důvěra v domácí ekonomiku a nebojí se utrácet. Firmy pak těží z rostoucí světové poptávky. Ta je nutí více investovat, aby byly schopny zájem o jejich zboží uspokojovat.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru