Letošní rok označují analytici pro světové finanční trhy za přechodový. Významné centrální banky jako americký FED, Evropská centrální banka, Bank of England a Bank of Japan už začaly či hodlají začít různým tempem omezovat svá výjimečná opatření přijatá v letech následujících po finanční krizi. To by mělo vést k růstu úrokových sazeb a také výnosů vládních i korporátních dluhopisů. "Éra levných peněz se blíží ke svému konci," píší v jedné ze svých posledních analýz analytici společnosti Amundi, která spravuje aktiva investorů v hodnotě 1,4 bilionu eur. To z ní dělá největší investiční společnost v Evropě.

Centrálním bankéřům umožňuje takzvanou normalizaci měnové politiky poměrně silný růst světové ekonomiky a také vývoj inflace, která se po letech, kdy byla utlumena, vrací k dvouprocentním inflačním cílům centrálních bank.

Nejdále je FED

Nejdále je v návratu měnové politiky k normálu americký FED (či Federal Reserve). Poprvé sazby zvyšoval již v roce 2015, od té doby přišlo dalších pět zvýšení základní sazby, za kterou si mezi sebou půjčují komerční banky na mezibankovním trhu. A další alespoň jeden pohyb sazeb směrem nahoru přijde pravděpodobně ještě letos. Od sazeb FED se odvíjejí i ceny úvěrů a půjček pro podniky a domácnosti.

Naposledy se pohnuly americké sazby směrem nahoru letos v březnu. FED také postupně omezuje objem držených dluhopisů, které v posledních letech nakupoval v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování. Zatímco dříve tak ekonomiku a finanční systém podporoval přílivem nové likvidity, nyní ji naopak z ekonomiky stahuje.

Kombinace "stahování" peněz z trhu, zvyšování sazeb a očekávání růstu inflace ze strany investorů se již projevila na výnosech amerických vládních dluhopisů. Například u těch s desetiletou splatností se výnos vyšplhal v dubnu až na tři procenta a byl tak nejvýš od roku 2013. Ještě viditelnější byl tento vývoj u kratších, dvouletých vládních dluhopisů, jejichž výnos je už dokonce nejvýš od roku 2008, tedy roku, kdy svět zasáhla zmíněná finanční krize.

Vyšší úroky pro firmy i spotřebitele

Vyšší úroky u bezrizikových státních dluhopisů znamenají i růst nákladů pro emitenty korporátních obligací a také podniky a spotřebitele půjčující si u bank.

Na to upozorňuje i ekonom americké finanční společnosti Academy Securities Peter Tchir. "Největší pozornost je sice věnována desetiletým dluhopisům, ale výnosy u krátkodobějších cenných papírů jsou důležitější," uvedl ve svém komentáři. "Například pro spotřebitele to znamená vyšší náklady na splácení půjček," dodal Tchir.

Svůj vliv má růst výnosů u státních dluhopisů i na ostatní části finančního trhu. "Investoři kvůli tomuto vývoji mohou méně investovat do rizikovějších podnikových dluhopisů či do dividendových akcií, a přesto si mohou zajistit relativně dobrý výnos," upozornil Tchir. A podobně se vyjádřil i ekonom investiční banky Jefferies Thomas Simon. "Je absurdní, že všichni mluví jen o desetiletých dluhopisech a jejich tříprocentním výnosu," uvedl Simon. "Ale co třeba roční státní pokladniční poukázky, kde je výnos už 2,2 procenta?"

Analytici předpokládají, že výnosy dál porostou, zvláště když FED na jednu stranu omezuje objem držených dluhopisů (včetně těch vládních) a na druhou stranu bude americká federální vláda v příštích letech nucena vydávat více dluhopisů, aby financovala svůj prohlubují se rozpočtový schodek.

Vyčkávající ECB, normalizující ČNB

V jiné situaci je zatím Evropská centrální banka. I přes solidní hospodářský růst v eurozóně nadále drží depozitní sazbu, za kterou si u ní mohou komerční banky ukládat přebytečné peníze, už více než tři roky v minusu. A zvyšovat ji pravděpodobně začne nejdříve v roce 2019, tedy až poté, co zřejmě někdy v druhé polovině letošního roku ukončí svůj program nákupu veřejných i korporátních dluhopisů. Tímto programem se snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. Váhání ECB ohledně návratu měnové politiky k normálu je vidět i na výnosech dluhopisů států eurozóny. Například rozdíl mezi výnosem dvouletých amerických "treasuries" a německých "schatz" je nejvyšší od konce 80. let (ve prospěch amerických obligací). Nelze mimochodem vyloučit, že další kroky ECB ovlivní nejistota ohledně možných dopadů obchodních válek mezi nejvýznamnějšími světovými ekonomikami.

Kroky ECB pozorně sledují i čeští centrální bankéři. Česká národní banka loni v dubnu zhruba po 3,5 roku ukončila umělé oslabování koruny, kterým se snažila podpořit růst ekonomiky. Od konce intervencí zvedla své úrokové sazby již třikrát a naznačuje, že vzhledem k přehřívání tuzemského hospodářství v tom hodlá pokračovat. Další zvyšování základní repo sazby (za niž si komerční banky ukládají u ČNB přebytečnou likviditu), která je v současnosti 0,75 procenta, bude záviset i na ECB. Růst rozdílu mezi sazbami v Česku a v eurozóně by totiž vedl k přílivu kapitálu ze strany investorů hledajících zajímavější zhodnocení například i ve státních dluhopisech a to by vedlo k příliš rychlému posilování koruny. Silnější koruna sice také vede ke zpřísňování měnové politiky, jelikož tlumí inflaci tím, že snižuje dovozové ceny, ČNB si však chce vytvořit polštář v podobě vyšších sazeb. Jejich snižováním by mohla někdy v budoucnu reagovat na výraznější zpomalení ekonomického růstu, či dokonce případnou recesi.

Výnosy rostou

Postupná normalizace měnové politiky ČNB od loňského konce intervencí se odráží i na rostoucích výnosech státních dluhopisů. Investice do nich je tak například pro investiční fondy či pojišťovny atraktivnější.

Ekonom a portfolio manažer investiční společnosti Partners Martin Mašát v této souvislosti očekává další růst výnosů. "Přestože jsou nyní výnosy pětiletých dluhopisů okolo procenta, stejně je to dlouhodobě strašně nízko. Zvláště když si uvědomíte, že inflace se pohybuje okolo dvou procent," říká v rozhovoru v tomto magazínu na str. 10. "Proto očekávejme, že výnosy dluhopisů dál porostou, respektive jejich ceny budou dál padat," dodal. To na jednu stranu bude znamenat zajímavější výnosy pro investory, na druhou stranu však větší úroky pro stát, který vydáváním dluhopisů financuje svůj dluh.

Analytik zmíněné investiční společnosti Amundi Sergio Bertoncini označil v dubnovém rozhovoru pro HN za zajímavé například investice do dluhopisů v rozvíjejících se zemích a také high yield dluhopisů v Evropě. "Zamlouvají se nám i dluhopisy investičního stupně ve Spojených státech," uvedl. "ECB stále podporuje tuto třídu aktiv, když i nadále měsíc co měsíc nakupuje dluhopisy ve velkých objemech." Dluhopisy na takzvaných rozvíjejících se trzích (emerging markets) se mu zamlouvají díky své kombinaci zajímavých výnosů a rizika.

Dluhopisy mohou tlumit ztráty

Investice do dluhopisů může být pro investory prospěšná z různých důvodů. Hodně mimo jiné záleží na finančních cílech. V USA, kde je zvykem spořit na stáří investicemi do cenných papírů, tvoří podstatnou část portfolia obvykle akcie. Umístění části peněz do dluhopisů však může pomoci tlumit ztráty v případě propadů akciových trhů. V takových situacích totiž zpravidla slouží třeba konkrétně americké vládní dluhopisy jako bezpečný přístav − zatímco ceny akcií klesají, příliv peněz do dluhopisů vede k růstu jejich cen.

Investice do dluhopisů mohou být zajímavé také pro investory, kteří vyžadují pravidelný příjem. Výnos dluhopisů pak mimo jiné závisí na rizikovosti emitenta, tedy jeho schopnosti splácet dluh, či například době splatnosti dluhopisů.

Do dluhopisů se dá investovat buď přímo, nebo prostřednictvím podílových či burzovně obchodovaných fondů. Výhodou fondů je diverzifikace portfolia do dluhopisů různých emitentů. V případě aktivně spravovaných fondů pak také fakt, že bývají spravovány zkušenými portfolio manažery.

jarvis_5b111262498ef1cc14fe18c2.jpeg
Analytici předpokládají, že výnosy dluhopisů dál porostou.
Foto: Shutterstock