Čtyřnohého robotického společníka jménem SpotMini si bude možné koupit už příští rok. Oznámil to nedávno Marc Raibert, zakladatel proslulé americké společnosti Boston Dynamics. Čtyřnohý oblý robot připomínající psa váží 25 kg a na elektřinu z baterie funguje asi 90 minut. Na firemním videu pobíhá po laboratořích skoro jako opravdový pes, bez problémů se vyhýbá překážkám, chodí do schodů, a pokud jej konstruktéři vybaví pátou končetinou, dokonce i otevírá dveře.
SpotMini je nejnovějším produktem firmy, která již čtvrtstoletí vyvíjí roboty schopné samostatného pohybu v komplikovaném prostředí. Ač soukromá společnost, nenechala se Boston Dynamics nikdy svazovat zákony trhu – jejím heslem je především svobodný výzkum, hledání cest, nikoli nutně užitečnost jejích produktů. V poslední době však zdroje peněz na relativně neomezené bádání vysychají a firma musí více přemýšlet o tom, k čemu mají její roboti sloužit.
Příliš jasné to není ani u nejnovějších robopsů. V Boston Dynamics zatím vyrobili deset testovacích prototypů, letos jich má vzniknout další stovka a od poloviny příštího roku se plánuje sériová produkce. Raibert si představuje, že zpočátku budou fungovat jako hlídači, případně doručovatelé obálek nebo menších balíčků. Postupně ale prý firmy i jednotlivci přijdou na další možné využití. Cena robotického mazlíčka zatím nebyla oznámena, se svým novým robopsem už se nicméně nechal vyfotit třeba Jeff Bezos, americký miliardář a majitel společnosti Amazon, což tak nějak napovídá, že nebude právě nejnižší.
Podivné žluté stvoření dusající na videu firemními prostory tak odráží úspěchy i problémy současné robotiky. SpotMini je pokročilý výtvor s pozoruhodnými mechanickými dovednostmi, který se při orientaci obejde bez drahého laserového skeneru – své okolí zkoumá dvojicí stereoskopických kamer, tedy podobně jako člověk očima. Na druhou stranu stále není natolik vyspělý, aby nabídl jasnou odpověď na otázku, proč si takovou potvoru vlastně pořizovat.
Replikanti od Googlu
Marc Raibert se výzkumem chodících robotů zabývá už od sedmdesátých let. Působil mimo jiné ve slavném Massachusettském technologickém institutu a byl první, kdo sestrojil robota schopného držet rovnováhu a skákat. Boston Dynamics, kterou založil v roce 1992, sice vyvíjí i roboty s kolečky, nejvíce se však proslavila právě těmi s nohama – s ohebnými končetinami, díky nimž jsou univerzálnější.
Už v roce 2009 společnost překvapila svět filmovým záznamem svých psích robotů LittleDog a BigDog. Čtyřnohá stvoření na něm podstupovala tvrdé zkoušky, většímu BigDogovi dokonce pracovníci firmy uštědřovali kopance demonstrující jeho schopnost udržet rovnováhu (což na mnohé diváky působilo nepříjemně). Vývoj BigDoga financovala americká výzkumná agentura DARPA, jež hledá odvážné projekty pro využití v americké armádě.
Robot, který měl doprovázet armádní jednotky coby nosič nákladů, však zklamal. Poháněl ho spalovací motor, dvoutaktní jednoválec o výkonu 11 kW, který se využívá třeba v motokárách a rozhodně není synonymem pro ticho a klid – ví to každý, kdo jezdí na skútru nebo pamatuje trabanty. Vojáci si stěžovali, že robotický pomocník je extrémně hlučný, a snadno tak prozradí jejich pozici. Navíc ani neunesl tolik, aby bylo nutné ho vůbec mít s sebou – užitečná zátěž byla pouze asi 20 kg.
Uplynulá dekáda přinesla revoluci v oblasti baterií, a i díky tomu dnes může Boston Dynamics plánovat uvedení svých prvních produktů do běžného prodeje. Pro vojenské nasazení jsou nicméně její roboti stále nepoužitelní. Armáda potřebuje stroje, které vydrží fungovat po mnoho dní, aniž by bylo třeba dobíjet baterie nebo s sebou nosit těžké náhradní.
Výzkum každopádně pokračoval. V roce 2011 se z laboratoří Boston Dynamics vynořilo video nazvané Petman: na běžícím pásu pochoduje robot vzdáleně připomínající člověka s červeným majákem místo hlavy. Všude kolem něj visí kabely. Klikuje a dělá jiné vylomeniny. O rok později se přidává Cheetah (Gepard), čtyřnohý robot schopný běžet rychleji než atlet Usain Bolt.
V roce 2016 firma představuje novou, pokročilejší verzi dvounohého robota Atlas, který se pár let předtím stal jakýmsi následníkem Petmana. Nový Atlas udrží rovnováhu dokonce i při chůzi sněhem v nerovném terénu, umí otevírat dveře, naučili jej dokonce udělat salto vzad nebo přeskakovat překážky. Raibertovým cílem je, aby robot dosáhl stejné obratnosti jako lidský parkourista, a kdybyste Atlase potkali v zimním lese na předměstí Bostonu, nejspíš byste měli dojem, že skutečný humanoidní robot, jak si jej představovaly generace autorů sci-fi, je konečně tu. Atlas by mohl v budoucnosti sloužit například jako záchranář při živelních pohromách nebo jako hasič a není vyloučeno ani jeho využití ve vesmíru – Boston Dynamics spolupracují i s NASA. Zatím je ale vše pouze ve stadiu úvah.
Cesta za úspěchem je prostě trnitá a plná překážek. Jednou z největších jsou finance. Za více než 25 let existence neuvedla Boston Dynamics na trh jediný komerční produkt. Peníze na vývoj přicházely od různých složek americké armády, amerického námořnictva, ministerstva obrany, NASA, DARPA a dalších, převážně vládních institucí. Nejvýše dosáhly vládní investice v letech 2012 a 2013, kdy do Boston Dynamics přitékalo ročně více než 30 milionů dolarů. Jenže pak začaly vládní zdroje vysychat. Proč, to není zcela jasné; nejspíš se prostě ukázalo, že vyvinout roboty použitelné v armádě je dnes jednoduše nemožné a ani nasazení v kosmu není právě na pořadu dne.
Marc Raibert se musel po financích začít poohlížet jinde. V prosinci 2013 koupila Boston Dynamics společnost Google. Bylo to v době, kdy Google skupoval firmy zaměřené na robotiku s velkolepým cílem vytvořit androida – umělou bytost. Pořídil si takto minimálně devět firem, každou zaměřenou jiným směrem – Boston Dynamics na nohy a chůzi, Redwood Robotics a Schaft zase na robotické ruce, Perception na počítačové vnímání. Všechny své robotické společnosti pak Google přesunul do divize s názvem Replicant, odkazujícím ke známému filmu Blade Runner.
Když ale Boston Dynamics zveřejnila v roce 2016 video, na němž Atlas chodí po lese, skládá krabice v improvizovaném skladu a poradí si i v situaci, kdy do něj jeden z testujících začne šťouchat hokejkou, komunikační oddělení Googlu se zděsilo. Jeho ředitelka rozeslala interní e-mail, v němž varuje před negativní publicitou související s obavami veřejnosti, že roboti vezmou lidem práci.
Podle analýzy serveru Business Insider tím jen vyvrcholily již déle trvající spory mezi Googlem a jeho vizionářskou akvizicí, jejichž jádro bylo ve skutečnosti spíš opačné: Atlas sice umí pomáhat ve skladu, v praxi by jej však na tuto práci stěží někdo najal. Byl by extrémně nákladný, vyžadoval by údržbu, programování. Ještě dlouhou dobu bude mnohem výhodnější zaměstnat člověka, který navíc kdykoli může ze skladu odběhnout dělat něco jiného. To by robot nezvládl.
Manažeři Googlu to pochopitelně věděli a postupně dospěli k názoru, že devíti robotickým firmám nelze ponechat úplnou svobodu – měly by se zaměřit na něco, co lze skutečně nabídnout na trhu. Podle hlasů zevnitř Googlu to měl být robot, který by pomáhal v domácnosti nebo v kanceláři. Vytvořit takového "sluhu" je ale za současného stavu poznání extrémně obtížný, možná nesplnitelný úkol. Raibertovi a jeho kolegům z Boston Dynamics se zadání zřejmě nelíbilo a doutnající spory přispěly k tomu, že se Google rozhodl firmu prodat.
Spekulovalo se o zájmu společností jako Toyota či Amazon, nicméně novým majitelem bostonských laboratoří se nakonec stal v Evropě málo známý japonský telekomunikační gigant SoftBank. Nadnárodní konglomerát vede známý vizionář a nejbohatší Japonec Masajoši Son.
Sekačky, vysavače, auta
Že vlastnictví Boston Dynamics přešlo do Japonska, je příznačné. Japonci jsou dobře známi svou vášní pro roboty. Jedním z nejslavnějších je Asimo firmy Honda, humanoidní robot připomínající malého astronauta (koncept je inspirován letitou mangou Astro Boy, v níž hraje hlavní roli malý chlapec-android).
Roboti či androidi nejenže mají dlouhou tradici v japonské kultuře, začíná se také uvažovat o jejich praktickém využití. Japonsko je jednou z nejrychleji stárnoucích společností na světě a existují obavy, že o seniory se tu nebude mít kdo starat. Kvůli nízké porodnosti se navíc očekává i nedostatek pracovních sil. To všechno by mohli roboti vyřešit.
Osud vizionářů z Boston Dynamics nicméně zůstává i nadále nejistý. Média a lidé z branže se obávají toho, že nový japonský majitel bude po firmě opět chtít jednoduché roboty připomínající lidské bytosti, kteří by mohli sloužit jako asistenti, prodavači, průvodci nebo pečovatelé. Jednoho takového už SoftBank ostatně nabízí pod názvem Pepper. V přepočtu stojí asi 30 tisíc korun, ale měsíčně je nutné platit ještě pravidelný poplatek 2500 korun.
Zatím se Peppera, jenž má být především společníkem schopným konverzace se svým majitelem, prodalo přes 10 tisíc kusů. Pro firmu je to spíš neúspěch, dělala si mnohem větší naděje. Pepper má paže, ale pohybuje se na kolečkách – nedokáže tak vyjít třeba schody. Je tedy možné, že nákup Boston Dynamics je sázkou na komerční roboty s dolními končetinami.
Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, si myslí, že snaha o vytváření mechanických kopií člověka není v této fázi vývoje robotiky správnou cestou. Raději by stavěl takové roboty, kteří nebudou nikoho dráždit tím, že vypadají podobně jako lidé, zato se osvědčí v praxi. Podobně to vidí Vincent Vanhoucke, robotik pracující v Googlu: "Pořád ještě zbývá spousta práce na tom, abychom robotiku udělali méně robotickou," řekl pro Bloomberg. Ideálním příkladem jsou již existující robotické vysavače a sekačky, další na řadě jsou robotická auta, jejichž masivní nástup předpokládá už v příští dekádě většina automobilek.
Podle Matěje Hoffmanna, experta na kybernetiku z Fakulty elektrotechnické ČVUT, je ale strategie Boston Dynamics právě proto vlastně správná. Firma se snaží řešit jednu z nejtěžších úloh robotiky, vytváří pohyblivé roboty schopné se přizpůsobovat měnícímu se prostředí a podmínkám. Může trvat klidně ještě 20 let, než se takoví roboti zdokonalí natolik, aby se skutečně uplatnili v praxi, jednou k tomu ale dojde.
Bude každopádně zajímavé sledovat, jak si nakonec SpotMini jakožto první komerční produkt Boston Dynamics povede. Robotičtí psi nejsou novinkou, už před 19 lety uvedla firma Sony na trh svého robopsa Aibo. Šlo spíš o hračku než skutečného robota, psík neměl velký úspěch a firma jej v roce 2006 přestala vyrábět. Loni však ohlásila novou generaci, přičemž nový robopsík zvládá například povel "sedni" a rozumí pokynu, kam má jít. Díky kameře zabudované v čumáku může hlídat byt nebo dům. Dokonce umí vypátrat kost a přinést ji. S cenou v přepočtu 36 tisíc korun a měsíčním poplatkem 600 korun to ale není právě levný společník.
SpotMini bude větší než Aibo a nejspíš i schopnější – zároveň však také dražší. Jestli se bude hodit i k něčemu jinému než k promenádování u nohy Jeffa Bezose, ukáže teprve čas.
Autor je šéfredaktorem www.hybrid.cz
