Makáme, ale na dluh. Při vstupu do politiky sliboval Babiš vyrovnané hospodaření, teď opět navrhuje deficitní rozpočet

Novou vládu ještě Andrej Babiš nemá, základní plán pro její fungování už ale ano. Ministerstvo financí odevzdalo minulý týden ostatním úřadům první verzi státního rozpočtu na příští rok. Tento týden hodlá Babiš debatu dotáhnout, nová vláda, kterou chce mít i s důvěrou do 10. července, tedy toho již nejspíš moc nezmění.

Jak bude její hospodaření vypadat? A proč si staronový premiér potřebuje v dnešní příznivé době 50 miliard půjčovat, aby mu rozpočet vyšel?

Víc vybereme, víc utratíme

V základních obrysech vypadá finanční plán státu pro příští rok velmi příznivě. Vychází z předpokladu, že ekonomika dál poběží slušným tempem, což má přinést rekordní nárůst daňových příjmů a víc peněz na utrácení. 

Celkem se na příští rok počítá s výdaji ve výši bezmála půldruhého bilionu korun. Z toho jako vždy největší část připadne na důchody, nejrůznější dávky a mzdy státních zaměstnanců. Všechny tyto tři položky jdou příští rok výrazně nahoru, nejvíc ve školství, kde se počítá s dalším zvýšením platů a nabíráním lidí. Babiš slibuje učitelům do dalších voleb v roce 2021 o polovinu vyšší výdělky, než měli loni, což v průměru vychází téměř na 50 tisíc. Příští rok se proto počítá se zvýšením o dalších 15 procent (na platy ostatních státních zaměstnanců má jít navíc šest procent).

Ministerstvo školství kvůli tomu dostane oproti letošnímu roku 26 miliard korun navíc, což je největší nárůst skoro ze všech kapitol. Víc si polepší jen ministerstvo práce, které spravuje důchody a sociální dávky, tedy tradičně největší položky z celého rozpočtu, na které jde příští rok o 41 miliard víc. U důchodů se počítá s nadstandardním zvýšením v průměru o 918 korun měsíčně, zvláštní navýšení mají slíbené penzisté starší 85 let. Dávky se zvyšovaly na několika frontách už letos, například od června začíná fungovat "ošetřovné" pro lidi pečující o dlouhodobě nemocné příbuzné. Plný nápor na státní pokladnu se ale u těchto změn čeká až příští rok. Ve hře je navíc stále ještě zrušení takzvané karenční doby, tedy proplácení nemocenské hned od prvního dne nemoci, které požadují sociální demokraté a komunisté a na kterém se kromě firem bude podílet také stát.

Větších či menších navýšení je v rozpočtu celá řada. Dohromady se má utratit o 117 miliard víc než letos, což je největší meziroční skok v historii. O stejnou částku se má zvednout i objem peněz, které stát vybere. Na daních a pojistném se příští rok zaplatí o 95 miliard víc než letos, což souvisí primárně s tím, že rostou platy a zaměstnanost v privátní sféře. Mzdy ve firmách už letos rostou nejvyšším tempem za deset let a bez práce je nejméně lidí v historii. Vyšší mzdy znamenají vyšší výběr daně z příjmu a sociálního pojištění, lidé však zároveň víc utrácejí a platí na daních schovaných v cenách zboží, jako je DPH a spotřební daně.

Kromě peněz z daní chce vláda utratit ještě vybrané dividendy od státních firem, jako je ČEZ. To letos není možné kvůli zákonné brzdě, která využití dividend v dobrých časech blokuje. Konkrétně jde o to, že z dividend šlo dosud hradit jen deficit na důchodovém účtu, pokud se na důchody nevybralo dost na sociálním pojištění. Deficit na důchodovém účtu už letos díky ekonomickému boomu není, Babiš proto usiluje o změnu zákona, aby mohl peníze od státních firem použít, jak potřebuje. Pro příští rok už takto počítá se zvýšením příjmů z dividend o 21 miliard.