Kandidát na ministra zemědělství Toman má blízko k Zemanovi a do svého týmu chce Michala Haška. Prioritou budou dotace a boj se suchem

Pokud se stane prezident Potravinářské komory Miroslav Toman jako nominant ČSSD ministrem zemědělství, vrátí se po čtyřech letech do křesla, ve kterém seděl od července 2013 do ledna 2014 jako člen úřednické vlády Jiřího Rusnoka.

Své místo ale ještě nemá jisté, jestliže prezident Miloš Zeman odmítne jmenovat ministrem zahraničí dalšího kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho, není vyloučeno, že sociální demokracie ještě udělá ve svých nominacích změny.

Jednání kolem vlády se komplikují, počítáte i s možností, že byste se ministrem zemědělství nestal? Zvlášť poté, kdy sporný kandidát ČSSD na ministra zahraničí Miroslav Poche naznačil možnost, že by i on mohl vést agrární resort.

Nabídku být členem vlády jsem dostal od ČSSD a vážím si jí. Samozřejmě že se podřídím konečným výsledkům vyjednávání, a když jednání nedopadnou, mám svoji práci a život jde dál. Kdo bude nakonec ministrem zemědělství, není moje věc. Je to v kompetenci pana předsedy Hamáčka.

V kuloárech se už dříve objevily informace, že vás do vlády prosazoval první místopředseda ČSSD Jiří Zimola, zatímco předseda Hamáček zase do vlády "tlačil" Miroslava Pocheho. Myslíte, že je váš "osud" právě s panem Pochem nějak spojený?

Opravdu neřeším, co se povídá v kuloárech ani zda je, či není můj "ministerský osud" s někým spojen. Nabídku být ministrem zemědělství za ČSSD jsem dostal na společném jednání s Janem Hamáčkem i Jiřím Zimolou.

Netajíte se ale tím, že máte blíž k panu Zimolovi. Jak vaše "spojenectví" vzniklo?

Mám blízko hlavně k odbornému zázemí ČSSD v oblasti zemědělství a venkova, se kterým spolupracuji od roku 2006, kdy jsem začal komunikovat s týmem stínového ministra zemědělství a venkova Michalem Haškem. Jiřího Zimolu jsem poznal díky spolupráci Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR s Asociaci krajů ČR po roce 2008. Znám pana Zimolu stejně dobře jako všechny ostatní hejtmany a hejtmanky z dalších krajů.

Máme informaci, že jste měl možnost být ministrem zemědělství za ANO už v první Babišově vládě. Proč jste tu nabídku tehdy nevzal?

Nenazval bych to nabídkou, pan Babiš chtěl znát moje názory na sektor a i na základě těchto rozhovorů jsem se stal jeho poradcem.

Řada lidí si klade otázku, koho ve vládě vlastně reprezentujete, zda skutečně ČSSD, nebo také pana Babiše a Pražský hrad. Ke komu budete loajální?

Znovu opakuji, že nabídku být ministrem zemědělství za ČSSD jsem dostal na společném jednání s Janem Hamáčkem i Jiřím Zimolou. Tím je myslím řečeno vše.

Jste členem expertního týmu prezidenta Zemana. V čem je vám současná hlava státu blízká?

Líbí se mi, že má ve zvyku jednat zpříma, také říká to, co si myslí. Navíc pan prezident Zeman vždy, i na mezinárodní úrovni, podporoval české zemědělce a potravináře.

Významná část lidí, i v rámci sociální demokracie, ovšem soudí, že Miloš Zeman naší zemi spíše škodí, než pomáhá. Třeba tím, že nabourává vztahy s dalšími zeměmi  Evropské unie, vyjadřuje pochopení pro politiku Vladimira Putina nebo prosazuje úzké vztahy s komunistickou Čínou.

Prezident má svoje jasné názory v domácí i zahraniční politice, které jsou možná z počátku pro někoho kontroverzní, v čase se ale ukazují jako správné. To se týká třeba nesouhlasu s migračními kvótami.

Jako zástupce potravinářů jsem byl vždy rád, že se aktivně věnuje podpoře ekonomické diplomacie, a to včetně Ruska a Činy. To přece dělá i řada dalších evropských a světových státníků – z Rakouska, Slovenska, Francie i třeba Německa. Ostatně německá kancléřka Angela Merkelová se z Číny vrátila nedávno a francouzský prezident Emmanuel Macron se v letošním roce netajil úspěšným jednáním jak s Ruskem, tak s Čínou.