Angele Merkelové přezdívají někteří komentátoři Harry Houdini, s odkazem na slavného kouzelníka, který dokázal uniknout z pout, okovů či svěracích kazajek. Merkelová je německou kancléřkou už skoro 13 let a za tu dobu se dostala z mnoha politických krizí. Podařilo se jí to i tentokrát, tedy aspoň prozatím.

Merkelová se dohodla s vůdci bavorské konzervativní strany CSU na vyřešení vzájemných sporů ohledně migrace. CSU je sesterskou stranou Merkelové křesťanských demokratů (CDU), kancléřce ale hrozila vypovězením poslušnosti. To by nejspíš vedlo k zániku tradičního, už 70 let trvajícího spojenectví mezi CDU a CSU. Merkelové vláda by tak ztratila většinu v parlamentu.

18 tisíc

migrantů letos přišlo do Německa, i když už předtím byli registrováni v jiné zemi Evropské unie.

Kancléřka se šéfem CSU a německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem domluvila, že na německé hranici s Rakouskem vzniknou hlídaná tranzitní centra. Do nich úřady umístí migranty, kteří se dostali do Německa, ale předtím už prošli registrací v jiné zemi Evropské unie. "Po tvrdém zápolení a těžkých dnech jsme dosáhli opravdu dobrého kompromisu," prohlásila Merkelová. Dohodu ještě musí podpořit sociální demokraté jako koaliční partner obou stran.

Kancléřka ve sporu podle většiny komentátorů zvítězila. Seehofer to podle nich přehnal s razancí a musel ustoupit. "Jako by šel do války, aniž myslel na to, jak se z ní nakonec vyprostí," řekl politolog Tilman Mayer z univerzity v Bonnu.

Z tranzitních center by měly úřady migranty vracet rovnou do té unijní země, kde se registrovali. Podle pravidel má Německo na takový postup právo − za žadatele o azyl zodpovídá člen unie, na jehož půdu vstoupili jako první.

Tábory pro migranty

Žádný lístek do Německa

V Bavorsku u hranic s Rakouskem mají vzniknout tranzitní centra, fakticky hlídané tábory. Němci do nich pošlou ty migranty, kteří sice přišli do země, už předtím ale byli zaregistrováni v jiném státě Evropské unie.

Pošleme vás rychle zpět

Z těchto center mají být migranti rychle vráceni do té země Evropské unie, v níž se už registrovali. Na takové vrácení má každá země unie podle pravidel právo již teď. Cílem Německa ale je, aby se vyhoštění zmiňovaných běženců uskutečnilo co nejrychleji, bez zdlouhavé administrativy, která je k tomu nutná za dosavadní situace.

Kdo se hlásí?

Na tom, aby bylo možné migranty vyhošťovat ve zrychleném řízení, se Německo musí s ostatními státy unie domluvit. Svůj souhlas už dali Řekové, Francouzi, Nizozemci či Španělé. Naopak Česko a další země visegrádské čtyřky jsou proti. S Itálií či Rakouskem Německo jedná.

Novinka? Jen rychlost

Vracení migrantů do země unie, v níž se registrovali jako první, probíhá už teď. Německo tak bez větších problémů posílá žadatele o azyl zpět do Itálie či Rakouska, naopak s Řeckem spolupráce spíš vázla. Už registrované migranty od Němců bere i Česko a další země Visegrádu. Jedná se ale jen o zcela minimální počty lidí. Novinkou záchytných center by tak ve vztahu k jiným zemím unie byla jen rychlost. A jistota, že z center nezmizí neznámo kam.

CSU proto chtěla na hranicích s Rakouskem zavést hraniční kontroly, které by migranty okamžitě vracely do země registrace. Dokonce bez dohody s těmito státy. Merkelová to odmítla a zdůrazňovala, že je potřeba takový postup nejdřív s ostatními členy unie domluvit. V opačném případě by podle ní došlo k řetězové reakci, kdy by hranice obnovily i další země.

Volný pohyb osob a zboží v rámci schengenského prostoru by tak skončil. Rakouský kancléř Sebastian Kurz například potvrdil, že by nasadil kontroly na Brennerském průsmyku, klíčové dopravní tepně mezi severem a jihem Evropy.

Merkelová do kompromisu mezi CDU a CSU prosadila svou, tedy že Německo nezačne jednat bez ohledu na ostatní státy unie. Na druhou stranu, stále není jisté, jestli přijaté řešení bude skutečně fungovat. S uzavřením dohod o přebírání zamítnutých migrantů z Německa zatím souhlasila jen menšina států unie. Rakousko navíc oznámilo, že je proti vzniku tranzitních center v Německu a je připraveno začít strážit svou jižní hranici, i když zatím nesdělilo jak. Vadí mu, že Německo chce poslat ty migranty, které nepřijmou země jejich první registrace, do Rakouska.

Bavorská CSU nakonec s dohodou souhlasila, i když její šéf Seehofer původně hrozil rezignací na ministerský post, pokud neprosadí svou. "Seehoferovi byl nakonec milejší povolný kompromis než život v důchodu," napsal posměšně týdeník Der Spiegel.

Vedení CSU se nejspíš zaleklo hrozícího konce koalice s CDU. Zvolilo si taky problematický terč − problém, který je v podstatě okrajový. Migranti, kteří byli už dřív registrováni jinde v unii, tvoří zhruba jen čtvrtinu lidí, kteří letos v Německu žádali o azyl. A celkový počet těchto žadatelů je mnohonásobně menší než v roce 2015. Oproti této době klesl počet nelegálních migrantů, kteří přišli do Evropy, o 96 procent.

Více než dvě třetiny bavorských voličů tak souhlasí s postupem, který zvolila Merkelová, ukázal průzkum pro televizi RTL. Kancléřka je mezi lidmi volícími CSU populárnější než jejich stranický šéf Seehofer.