Není to nic nového, když napíšu, že zprávy o ekonomice můžeme často interpretovat současně jako pozitivní i jako negativní, záleží jen na tom, do jaké míry detailu se při jejich hodnocení chceme pustit. Platí to třeba pro aktuálně přebytkový státní rozpočet nebo klesající státní dluh. Na jedné straně schválený rozpočet s deficitem 50 miliard korun, na straně druhé aktuálně mírný přebytek. Když se ovšem podíváme alespoň na základní položky, zjistíme, že jsme v přebytku díky přílivu peněz z fondů Evropské unie, masivnímu růstu výběru sociálních daní (tzv. pojistného) a menším investicím. Potom už výsledky ve světle slušně rostoucí ekonomiky, historicky nejvyšší zaměstnanosti a rapidního růstu mezd až tak skvěle nevypadají.
Totéž platí i pro důchodový účet, který po letech možná skončí v plusu, a to dokonce navzdory citelné valorizaci penzí. Je to skutečně až tak dobrá zpráva s ohledem na situaci na trhu práce nebo vzhledem k dlouhodobým demografickým trendům, které si v našem případě žádají soustavné parametrické změny důchodového systému včetně budoucího potlačování principu zásluhovosti? Nepřipomínají občas státní finance tak trochu počínání některých firem, jež krátkodobý zisk vyměňují za dlouhodobou prosperitu? Ale co si budeme povídat, v dlouhém období přece všichni budeme… v penzi.
