Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR v pátek vyhlásil stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela slib o plošném desetiprocentním růstu platů v oboru od příštího roku. Dalším krokem bude podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové výzva zaměstnancům v nemocnicích, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce.

"Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. V praxi se dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče," uvedl svaz na páteční tiskové konferenci. "Určitě všechny ostatní kroky budeme koordinovat s ostatními odborovými svazy," dodala Žitníková. Svaz chce také poslat do nemocnic inspektoráty práce, aby zkontrolovaly dodržování počtu přesčasů a limitů pro zvedání těžkých břemen. "Stokilového pacienta by neměla zvedat jedna sestra, ale šest," vysvětlila Žitníková.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) sdělil, že s rozhodnutím odborů nesouhlasí. Platy ve zdravotnictví podle něj rostly o 30 procent za posledních pět let. Nemocnice navíc dostanou víc peněz i příští rok, nechá ale na nich, na co je využijí.

"Stávkovou pohotovostí se mě snaží odbory zatlačit do kouta, ale to na mě neplatí," řekl v pátek novinářům ministr. Letos poprvé se na rozdělení peněz za zdravotní pojišťovny se všemi segmenty dohodly, úhradová vyhláška je hotová, a není proto podle něj prostor pro další změny. "Nátlaková akce není namístě, je to spíš politická akce," dodal.

Platy sester rostly podle analýzy ministerstva zdravotnictví loni o 12 procent místo slíbených 10 procent. Příští rok nemocnice dostanou celkové úhrady o pět procent vyšší než loni, podle ministra zdravotnictví Vojtěcha je na nich, na co je použijí, a na odborech, co si s jejich managementy vyjednají. Navíc dostanou nemocnice 4,7 miliardy na zvýšení příplatků za směnnost. 

Zdravotnictví bude mít příští rok k dispozici 320 miliard korun, což je o 20 miliard víc než letos. "Přesto, že jsme řekli, že chceme peníze rozdělovat rovnoměrně, i tak jde nejvíce peněz do nemocnic," uvedl ministr s tím, že dostanou navíc 13 miliard korun.

Ministr deklaroval, že je připravený s odbory jednat a pomoci jim získat od vedení nemocnic příplatek za směnnost. "Poukazují na to, že v akciových společnostech to bude složitější, protože na ně nemáme dopad," řekl. Přesto chce nechat rozdělení peněz hlavně na managementu nemocnic.

"Oni jsou zodpovědní za řízení nemocnice a nejlépe znají její individuální potřeby. Pokud nemocnici chybí personál, musí ho ředitel lépe zaplatit. Pokud mají nedostatečnou infrastrukturu, musí ji modernizovat. Každého trápí něco jiného a nemá smysl prosazovat v každé nemocnici jedno jediné univerzální řešení," dodal ministr. Plošné odměňování je podle něj demotivační a prohloubí rozdíly mezi zaměstnanci s nízkými a vyššími příjmy.

Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy ve veřejné sféře příští rok o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc.

Odbory trvají na tom, že jim v roce 2016 desetiprocentní plošný růst platů v oboru přislíbila tehdejší vláda. Znovu ho podle nich potvrdil premiér Andrej Babiš letos v květnu, podle Babiše ale nešlo o vládní slib, ale o vyjádření podpory v jejich jednání s vedeními nemocnic.

Podle odborů je problémem rozdíl mezi platy v příspěvkových organizacích a mzdami v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi. Podle předsedkyně svazu Žitníkové jsou rozdíly až 58 procent. Podle údajů z května letošního roku, které odbory prezentovaly, bere například všeobecná sestra ve státní nemocnici o pět až 56 procent víc podle délky praxe, sanitář o 10 až 40 procent.

"V obchodních společnostech je vyjednávání nelehké. Finance někde použili na něco jiného než mzdy. V některých nemocnicích byla kvůli tomu i stávková pohotovost," vysvětlila místopředsedkyně svazu Ivana Břeňková. Peníze, které nejsou přímo v úhradové vyhlášce, se podle ní k zaměstnancům nedostanou nebo dostanou až v průběhu roku.

Odborový svaz odeslal otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Žádá, aby zajistil peníze na desetinový růst tarifů. "Oceňujeme záměr zvýšit zvláštní příplatek na práci ve směnách, ale chceme, aby byl navýšen na stejnou částku všem profesím nelékařských zdravotních pracovníků," uvádí v něm. Příplatek se v současné době týká jen zdravotních sester, které pracují bez odborného dohledu o 3000 korun, ostatní mají o tisíc korun nižší. Problém také podle odborů je, že se příplatek nevztahuje na zdravotnickou záchrannou službu.

Babiš nehodlá s odboráři jednat. Jejich vystoupení označil za vyhrožování. Sdělil, že se musí obrátit na zdravotnická zařízení, která zdravotní personál zaměstnávají, tedy nemocnice. "Ředitelé nemocnic nám řekli, že nechtějí plošně navyšovat platy, pro zdravotní sestřičky jsme ale dojednali tolik peněz, že můžou dostat o deset až patnáct procent navýšený plat," napsal Babiš.

Uvedl, že s odbory společně s ministrem Vojtěchem jednal několik měsíců. "A podařilo se nám pro zdravotní personál vytvořit takové podmínky, že by i odboráři měli být spokojeni, a ne pořád vyhrožovat a dělat si tiskové konference," poznamenal.

V posledních čtyřech letech podle něj vzrostly platy ve zdravotnictví o víc než 30 procent a nárůst bude pokračovat i příští rok. "Do českého zdravotnictví půjde rekordních 320 miliard korun. To je o 20 miliard víc než letos a z toho 13 miliard korun dostanou jen nemocnice," zdůraznil.

Ve zdravotnictví pracuje asi 260 000 lidí, v sociálních službách kolem 100 000. Nejvíce, asi 80 000, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně 36 000 korun, v nestátní 24 200 korun. Podle odborů nastoupí do zdravotnictví jen třetina absolventů zdravotnických škol, další třetina obor brzy opustí.