Růst platů poslanců, senátorů, ministrů a dalších ústavních činitelů by mohl být od příštího roku pomalejší, než stanoví nyní platný model výpočtu. Sněmovna ve středu podpořila a propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh, který má podle svého zdůvodnění zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů. Platy ústavních činitelů se podle návrhu od příštího roku sice mají zvýšit, ale pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí.

Poslanci však odmítli zkrátit dvouměsíční lhůtu pro projednání návrhu ve výborech.

Pokud by se zákon nezměnil, znamenalo by to podle pirátů nárůst platů až o pětinu. Právě piráti navrhli tento bod zařadit na program středečního jednání. Vláda v důvodové zprávě uvedla, že by nastalo bezprecedentní skokové navýšení.

"My prosazujeme, aby se stát choval jako dobrý hospodář, a myslím, že by politici měli začít u sebe," řekl předseda pirátů Ivan Bartoš. "Když se ostře vede debata mezi odbory a vládou (o zvýšení platů) a politici si během jednoho roku chtějí přidat o 20 procent, tak to je otázka arogance," dodal.

Předloha odolala návrhu na vrácení vládě k přepracování, který vznesl předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Podle něho je populismus o takovém návrhu hlasovat.

Pro zařazení nového bodu hlasovali vedle pirátů poslanci ANO, SPD a KSČM. Ostatní poslanci se zdrželi. Vládní předlohou se mají poslanci zabývat poté, co projednají Senátem vrácenou důchodovou novelu.

Premiér Andrej Babiš ve středu před schůzí kabinetu uvedl, že jde o návrh, který předložila minulá jednobarevná vláda ANO. "Moje vláda to navrhla, protože platy nemají růst takovým tempem, my jsme to zdědili. Jako poslanecký klub to podporujeme. Další navyšování platů není na místě," uvedl.

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček ve středu řekl, že platy politiků upravovat nechce. "Neměli bychom znovu otvírat tu nekonečnou debatu a každý rok řešit, jaké budou platy poslanců," řekl. Současný systém, kdy jsou automaticky navázány na platy v nepodnikatelské sféře, je podle něj správný. "Ostatní snahy pokládám za krok zpátky a nepovede to k ničemu dobrému," řekl. 

Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjejí. Pro letošní rok se základna počítala jako 2,5násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, přičemž tento koeficient od roku 2015 postupně narůstal. Příští rok a v následujících letech by měl být koeficient podle platného zákona 2,75.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona navrhlo, aby koeficient do budoucna zůstal na letošních 2,5. Současně s tím navrhlo na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, aby se pro platovou základnu používala průměrná mzda v nepodnikatelské sféře na přepočtené osoby, nikoli jako dosud na fyzické osoby.

Pro letošní rok představuje základní plat poslance a senátora bez příplatků a náhrad 75 900 korun. Předseda výboru pobírá 106 700 korun a předseda Sněmovny nebo Senátu a premiér mají 203 600 korun hrubého. Pokud by se zákon nezměnil a nezměnila by se ani průměrná mzda v nepodnikatelské sféře, vzrostl by základní plat řadového poslance pouze na základě vyššího koeficientu hrubým výpočtem o 7,5 tisíce korun měsíčně.