Nejen některé země střední a východní Evropy, ale i Spojené státy kritizují Německo za stavbu plynovodu Nord Stream 2. Berlín se dohodl s Moskvou na projektu, který obě země spojí potrubím po dně Baltského moře a přispěje k tomu, že se sníží význam Ukrajiny jako tranzitní země.
Proto je zajímavé, že kancléřka Angela Merkelová tento týden přijela do Ázerbájdžánu. I Němci jsou nakloněni diverzifikaci zdrojů plynu a jednou z možností − tedy jednou z mála možností − je ázerbájdžánský plyn místo ruského. "Máme velký zájem o tuto jižní trasu. Je to součást strategie Evropské unie, získávat plyn i z jiných zdrojů," citují německá média zdroj blízký Angele Merkelové. Ta údajně chtěla hovořit s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem o investicích do infrastruktury, která by usnadnila export plynu z kavkazské země přes Turecko do Evropy.
O nutnosti snížit závislost na ruském plynu ale Evropané debatují přinejmenším od roku 2009, kdy dodávky ochromil spor mezi Ruskem a Ukrajinou. Mnoho se od té doby nezměnilo. Vlastně skoro nic. Samotné Německo má různorodé zdroje energie, ale 39 procent jeho spotřeby plynu pokrývá Rusko.
