Před nedělními parlamentními volbami se ukazuje, že migrační krize, v níž Švédové přijali nejvíce azylantů na počet obyvatel z celé Evropské unie, vynesla na vrchol krajně pravicovou stranu Švédští demokraté. Populisté, za něž podle místního deníku Expressen kandiduje i několik bývalých členů neonacistických organizací, míří k historickému úspěchu.

Průzkumy ukazují, že mohou získat až 20 procent hlasů a stát se druhou, nejhůře třetí nejvlivnější stranou v zemi. Vládu sice nepostaví a podle pozorovatelů budou těžko hledat spojence, nastolili ale témata, která ve společnosti rezonují. Jsou proti imigraci, navrhují zakázat ženám nosit burky, poukazují na násilí gangů a připisují ho nepřizpůsobivým přistěhovalcům.

Švédsko dlouhá léta sloužilo jako vzor otevřené liberální demokracie. V roce 2015 přijalo přes 160 000 azylantů. Od té doby se stejně jako jinde v Evropě stále silněji ozývají hlasy populistů hlásajících nacionalismus. Přidá-li se k tomu ještě rostoucí kriminalita v sociálně slabých oblastech, které jsou zpravidla obývány hlavně přistěhovalci, je úspěch krajní pravice blízko.

"Demokraté" ve Švédsku těží z toho, jak se mezi lidmi šíří strach a obavy z toho, že otevřená imigrační politika přerostla politikům přes hlavu.