Střed Evropy Martina Ehla: Nechceme Evropu více rychlostí, říká v rozhovoru polský ministr zahraničí Czaputowicz

Polsko bude samozřejmě respektovat rozhodnutí Evropského soudního dvora týkající se soudní reformy, řekl polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz v rozhovoru pro HN na Ekonomickém fóru v Krynici minulý týden.

Odmítl tak pochybnosti, které před dvěma týdny vyvolal svými výroky polský vicepremiér Jaroslaw Gowin, když naznačil, že polská konzervativní vláda bude bez ohledu na názor evropských soudců pokračovat se změnou soudního systému. Ta v očích Evropské komise podřizuje soudy politikům. Komise proto vůči Varšavě zahájila proceduru, která ji může připravit o hlasovací právo v Evropské radě.

Bude Polsko respektovat rozhodnutí Evropského soudního dvora ohledně soudní reformy? Vicepremiér Gowin naznačil, že možná ne.

Pan vicepremiér Gowin chtěl nejspíš říci, že v tom sporu máme pravdu a tribunál rozhodne v náš prospěch. Pokud by se tak eventuálně nestalo, tak to bude součástí dalšího jednání s Evropskou komisí. My řešíme, jak do praxe uvést už tak složitou reformu. Nic ale neukazuje na to, že by Polsko nemělo rozhodnutí soudu uvádět do praxe.

Jaký je tedy nyní vztah Polska k Evropské unii?

Polsko je podle průzkumů nejvíc prounijní zemí, jsme pro velký rozpočet a pro reformu unie. V parlamentu není jediná strana, která by byla pro vystoupení z unie. Taková hrozba se ale objevuje v jiných, západních členských zemích, kde se dostávají k moci strany, které jsou proti Evropské unii.

Jaká je polská vize Evropské unie?

Integrovaná a nerozdělená na různé rychlosti, opírající se o čtyři svobody − volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Je to vize konkurenční Evropy, která podporuje rozvoj ekonomiky. Jsme proti tomu, aby unie byla rozdělena na různé rychlosti, proti unii, která zavádí protekcionismus a ohraničuje ony liberální svobody, jako je poskytování služeb. Jsme pro parlamentní demokracii, pro suverenitu zemí. Je třeba usilovat o odstranění demokratického deficitu, kdy jsou evropské instituce odtrženy od občanů.

Mohou tvář unie změnit volby do Evropského parlamentu příští rok?

Určitě je to moment pro diskusi o budoucnosti Evropské unie.

Velká Británie, tradičně blízká Polsku i dalším zemím střední Evropy, míří z unie pryč. Kdo bude po jejím odchodu nejbližší spojenec Polska v unii?

To je různé v různých oblastech. Určitě jsme propojeni v regionu střední Evropy, kde máme podobný pocit ohrožení i podobnou úroveň hospodářského vývoje, i když jsou tu určité rozdíly. Máme i společné zájmy v unii týkající se jejího financování. Nevylučuji ani bližší spojenectví s Německem. Máme s ním podobnou vizi konkurenční, ekonomicky silné a nerozdělené Evropy.

Polsko se ve sporu s Evropskou komisí hodně opírá o podporu Budapešti. Je Maďarsko spojenec, kterému je možno věřit například v procesu případného zavedení sankcí proti Polsku?

Určitě ano. Ale není to jen Maďarsko, Evropská komise není schopna dát dohromady dvaadvacet zemí pro hlasování proti Polsku. Proto se komise rozhodla jít k Evropskému soudu.

Je pro vás přijatelné, jak jsou navrženy podmínky nového rozpočtu unie po roce 2020?

Máme podobný názor jako jiné země v regionu střední Evropy. Myslíme si, že ten rozpočet není dobrý základ pro diskusi. Nemělo by se škrtat v některých tradičních politikách, jako je politika soudržnosti. Spolu s dalšími "přáteli politiky soudržnosti" se budeme snažit to změnit. Politika soudržnosti, tedy podpora slabších členů EU, je základem unie, svědčí o její solidaritě. Díky ní nové členské země dohánějí ty staré a o to jde v evropské integraci. My jsme zase otevřeli náš trh západním zemím. Na tom je postavena evropská integrace. Kdyby se škrtla ona podpora soudržnosti, tak by to mohlo podkopat tento základ, na němž unie stojí.

Mohly by ty škrty změnit názor Poláků na Evropskou unii?

Já především předpokládám, že k zásadním škrtům nedojde, protože musí být dosaženo konsenzu. Rozpočet se přijímá jednohlasně. Takže máme silnou vyjednávací pozici.

Jakým partnerem je pro vás v současné situaci Česko?

Velmi důležitým. Máme podobné zájmy. Na obou zemích je postavena identita střední Evropy a Trojmoří (projekt polského prezidenta Dudy na spolupráci východních členů EU − pozn. red.).

Češi ale nejsou velkými stoupenci Trojmoří…

Tato iniciativa přece slouží rozvoji infrastruktury, hlavně dopravní, Česko by z toho mohlo jen těžit. Naše propojení, například hustota hraničních přechodů, je mnohem menší než v případě západních zemí.