V první známé národohospodářské lekci, která se nám zachovala do dnešních dní, měl biblický Josef vyložit faraonův sen o sedmi hubených a sedmi tučných kravách. Pointu známe − Josef doporučil vládci Egypta, aby během sedmi let ekonomického růstu uvalil dvacetiprocentní daň na veškerou zemědělskou produkci, a tak připravil zemi na následnou sedmiletou recesi. Také současní tvůrci hospodářských politik usilují o vyhlazování ekonomických i finančních cyklů. Ostatně, když faraon později ustanovil Josefa "správcem egyptské země", jmenoval jej právě ekonomem, neboť řecké oikonómos znamená "správce domu".

Velkou egyptskou recesi tedy starověký ekonom dokázal tlumit úspěšně. Dokonce natolik úspěšně, že Egypt (podobně jako nedávno Polsko) tehdy coby jediná země regionu hlubokou krizí vůbec neprošel. Dnes se Josefa a faraona snaží − neúspěšně − napodobit i současné vlády. Deset let po propuknutí velké recese jsme se velmi zdokonalili v maskování sebemenších příznaků krize, nenaučili jsme se však její dopady zmírňovat, natož samotnou krizi léčit.

Velká recese byla především krizí z přeregulovanosti ekonomiky. Pokud by basilejská dohoda ve snaze o stále lepší regulaci nezačala v 80. letech klasifikovat cenné papíry podle politických měřítek, pokud by nevyčlenila mezi obzvláště bezpečné cenné papíry vládní dluhopisy, pokud by mezi ty nejbezpečnější nezařadila dluhopisy států OECD včetně Řecka, nenasypaly by evropské banky před deseti lety tolik peněz do cenných papírů, které byly takřka bezcenné.

Pokud by Clintonova vláda nepodporovala bezhlavé zadlužování těch, kdo břemeno hypotéky nemohli unést, nedošlo by k hypoteční krizi tak závažného rozsahu. Pokud by tvrdá regulace neokleštila tradiční zisky bankovních domů, nepouštěly by se do hazardování s úvěrovými deriváty. Byla to právě regulace, co velkou recesi vyprovokovalo, byly to právě vládní zásahy, co krizi prohloubilo a prodloužilo.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Co dnes vyvolává finanční krize a jak se k nim máme postavit.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru