Bývalý elitní český diplomat Petr Kolář je zneklidněn personálním "rozkladem" ministerstva zahraničí. "Je to něco, co mi hlava nebere. Nemáme nejen řádného ministra, ale končí i klíčoví náměstci," upozorňuje muž, který byl mimo jiné velvyslancem v USA a Rusku. Kolář mluví o paralýze v české diplomacii, která prý − pokud by trvala delší dobu − může výrazně poškodit naše bezpečnostní zájmy. A to za situace, kdy je celá Evropa v pohybu, ochabují vazby s USA a v sázce jsou například energetické projekty strategického charakteru.

HN: Nová Babišova vláda navzdory tomu, že je podporovaná komunisty, zatím v zásadě drží původní prozápadní orientaci. Věříte, že to tak zůstane?

Kdybych měl zahraniční politiku vlády posuzovat skrze dvě klíčová vyjádření premiéra Babiše − projev před českými velvyslanci a rozhovor pro německý Bild − řekl bych asi, že nemám zásadnější výhrady.

Docela razantně v nich zaznělo, že žádný "czexit" nepřichází v úvahu, že potřebujeme silnou Evropskou unii, že EU je skvělý projekt, nemá alternativu, jen potřebuje reformu. Jenže ono není tak důležité, kdo co říká, ale co doopravdy dělá. V tomto směru je příliš brzy cokoliv hodnotit. Pan premiér také říká, že on v zásadě ministra zahraničí ani nepotřebuje, že to může dělat sám. A do jisté míry tak i činí. S kým ale bude tu diplomacii dělat, když na ministerstvu nejsou lidi? Odcházejí i klíčoví náměstci Jakub Dürr a Ivo Šrámek. To beru jako neblahou skutečnost a doufám, že oslabení nebude dlouhodobého charakteru.

Petr Kolář (55)

◼ Narozen v Českých Budějovicích. Vystudoval etnografii a folkloristiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
◼ Po revoluci byl postupně velvyslancem ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku. V letech 2003 až 2005 byl náměstkem ministra zahraničí ČR.
◼ V roce 2013 pracoval pro skupinu PPF Petra Kellnera jako ředitel pro mezinárodní vztahy (na starosti má především asijské trhy). Od roku 2014 spolupracuje s advokátní kanceláří Squire Patton Boggs a také s think-tankem Evropské hodnoty.
◼ Je ženatý a má dva syny. Starší Ondřej Kolář je nyní starostou Prahy 6.

HN: Kdo z té paralýzy může mít prospěch?

Nepochybně nahrává těm, kteří by si přáli, abychom v euroatlantickém společenství nebyli úplně plnohodnotnými partnery a spojenci. Ve hře jsou přitom strategické projekty, ke kterým by právě naše diplomacie měla upřít svou pozornost. Je to třeba otázka výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech či v Temelíně.

HN: Debata se nyní soustřeďuje spíše na financování výstavby, o dodavatelích jaderné technologie se již tolik nemluví. I mnozí experti tvrdí, že vlastně není úplně podstatné, zda reaktory u nás nakonec vybudují Rusové, Korejci, Číňané, Francouzi nebo Američané. Mají prý rozhodovat jen ekonomické a technické aspekty. Souhlasíte?

Výstavbu nových jaderných bloků bychom měli vnímat jako nejstrategičtější otázku naší země pro několik příštích desetiletí. Nejde jen o výstavbu, ale i dalších 40 či 60 let provozování. A nejde také jen o ekonomický zájem, který je mimochodem rovněž diskutabilní, když hrozí, že celý projekt bude ztrátový a stane se černou dírou na peníze daňových poplatníků. Nicméně v prvé řadě jde o strategicko-bezpečnostní otázky. Ten, kdo bude stavět jaderné bloky, bude mít přístup k našim politikům, k naší vládní administrativě, bude mít vhled do spousty bezpečnostních záležitostí. A bude-li to partner, který má jiné zájmy, než máme my, může nás takto hezky držet pod krkem. Můžeme jím být vydíratelní. A na to bych byl velmi opatrný.

HN: Nesouhlasíte s tím, že by výstavba měla být svěřena ruskému státnímu koncernu Rosatom, což mnozí vidí jako ideální řešení?

Jedině tehdy, až bude Rusko partnerem, na kterého se budeme moci spolehnout, který se už nebude snažit rozvracet euroatlantické společenství, nebude brát Západ jako hlavního nepřítele. Potom jej můžeme vnímat jako kteréhokoliv jiného zájemce o tuto gigantickou zakázku.

HN: Třeba prezidentu Zemanovi by nevadilo, kdyby Rusové dostali zakázku bez soutěže. Také vláda teď zvažuje, za jakých okolností by mohla výstavbu řešit na bázi mezivládní dohody, stejně jako to s elektrárnou Paks udělalo Orbánovo Maďarsko.

To je velmi vážná věc. Já nechci věřit, že by premiér Babiš toto připustil. Není to tak dávno, kdy veřejně vyjádřil zájem na standardním tendru. Já jsem v tom radikálnější a říkám, že máme mít od samého začátku ono bezpečnostní kritérium jako číslo jedna. A vyhodnotíme-li Rusko jako zemi, která není naším spojencem ani partnerem, je naším protivníkem, tak bychom s ním ve věci výstavby českých jaderných elektráren neměli vůbec počítat.

S Václavem v zádech

◼ Jeho pracovna v advokátní kanceláři Squire Patton Boggs má okna s výhledem na horní část Václavského náměstí. "Svatý Václav mi tady kryje záda," směje se bývalý diplomat, jenž neskrývá své ambice promlouvat do vysoké politiky.
◼ V roce 2013 se o něm mluvilo jako o kandidátovi na ministra zahraničí po Karlu Schwarzenbergovi, v roce 2016 zase zvažoval kandidaturu na prezidenta. Nakonec se "jen" zapojil do týmu, který podporoval Jiřího Drahoše.
◼ Že tím své angažmá v politice nekončí, naznačil Petr Kolář letos v červnu, kdy spoluzaložil spolek Občané pro, jenž se chce zasazovat o prozápadní orientaci země.
◼ Jistá intuice novináři říká, že tenhle chlapík, který má na poličce celou řadu fotografií s předními světovými státníky (snímky s Klausem a s Medveděvem uložil raději "na hanbu"), si už příští prezidentskou volbu ujít nenechá. Teprve tehdy se ukáže, komu doopravdy dělá kníže Václav bodyguarda.

HN: Tedy jej do tendru vůbec nepřipustit?

Ano. Není to asi příliš reálné, ale říkám jen svůj názor. Rozhodně jsem proti jakémukoliv zvýhodňování kohokoliv.

HN: Na okraji zájmu české politiky se řeší i jiný energetický projekt s přesahem do celé Evropy. Jde o výstavbu plynovodu Nord Stream 2 na dně Baltského moře, mezi Ruskem a Německem, který obchází "tradiční" tranzitní země. Třeba Poláci hovoří o nové ruské hybridní zbrani s cílem energeticky si podmanit Evropu. Chápete postoj Německa?

Já si současného Německa velmi vážím, pokládám jej za skvělého souseda, za zemi, s níž nás pojí i velmi intenzivní ekonomické vazby. Je to vlastně zázrak, že se z téhle země s její krvavou minulostí stal jakýsi evropský garant míru a demokracie. V případě Nord Streamu 2 tady je ale něco nezdravého pro celkovou jednotu v EU i euroatlantického společenství. Myslím, že Němci jsou prolobbovaní ruskými zájmy a také zde zjevně přetrvává ona staletá a oboustranně platná německo-ruská fascinace. Ačkoliv nejsem žádný fanda amerického prezidenta Donalda Trumpa, musím připustit, že jeho kritické poznámky na adresu Německa mají svou logiku: na jedné straně se budeme vyzbrojovat proti Rusům a na druhé jim budeme platit obrovské částky za plyn a obcházet naše spojence.

HN: Co tím Rusko sleduje?

Pro Rusko je Nord Stream 2 geopolitickým nástrojem. Rusové vždy uvažují geopoliticky. Je to způsob, jak navýšit svůj vliv v Německu, jak obejít Ukrajinu a zvýšit evropskou závislost na Rusku v oblasti energetiky. Bohužel Německo vůbec nepřihlíží k tomu, jak se na to dívá Amerika, Polsko, pobaltské státy, nemluvě o zmíněné Ukrajině, která přijde o tranzitní poplatky. V rámci migrační krize se Němci domáhají solidarity ostatních zemí, tady ale překvapivě nejsou solidární se svými partnery a spojenci.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.