Když před patnácti lety začal vytahovat ze skříně kostlivce československé historie a nahlížet na ně absurdní a temnou poetikou, působilo to jako zjevení. Teď vydal Vojtěch Mašek už coby etablovaný autor grafický horor Sestry Dietlovy, v němž zužitkoval i dospívání v době normalizace – a který záhy po vydání začaly ohlasy označovat za autorův dosavadní vrchol. "Dědeček byl Žid, babička Němka. Nikdy jsem své kořeny vědomě neřešil, ale stejně jsem měl nakonec vždycky touhu vztahovat se k tomu chybějícímu německému a židovskému tady," přemítá nad svými tvůrčími impulzy čtyřicátník Mašek v kavárně kousek od pražské FAMU, kde učí scenáristiku.

S nadsázkou řečeno téměř není tuzemský komiks, který by se bez něj obešel – postupně se stal lékem na jeho hlavní bolest, slabé scénáře. Přesto jeho povolání může překvapit. O jeho filmové tvorbě nebylo takřka slyšet až do loňska, kdy drama Křižáček, jehož je spoluscenáristou, získalo hlavní cenu na karlovarském festivalu. S Džianem Babanem, kolegou ze studií, kamarádem a spoluautorem prvních komiksů, má v šuplíku sedm nenatočených scénářů. A právě kvůli téhle frustraci se obrátil k médiu, které jej zajímalo už na škole. "Bavili jsme se textováním vytištěných záběrů ze starých filmů, kterým jsme dávali nové významy," vzpomíná na počátky nenápadný muž se vzhledem roztržitého intelektuála.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jakým dalším tématům se Mašek věnuje?
  • V čem je jeho práce ojedinělá a kde hledá inspiraci?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se